T20 (tank)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
T20 Medium tank
Střední tank T20
Střední tank T20
Země původu Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie výroby
Výrobce American Locomotive Company
Základní charakteristika
Posádka 5 (velitel, střelec, nabíječ, řidič, pomocný řidič)
Délka 5,7 m
Šířka 3 m
Výška 2,44 m
Hmotnost 29,83 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 62 mm
Hlavní zbraň Kanón M1 ráže 76 mm (70 nábojů)
Sekundární zbraně 2x M1919 Kulomet Browning (7,62 mm) (6000 nábojů)
Pohon a pohyb
Pohon Ford GAN V8
470 hp (350 kW)
Max. rychlost 40 km/h

Střední tank T20 byl jeden ze série středních tanků navržených Spojenými státy během druhé světové války jakožto nástupce středního tanku M4 Sherman.
Jeho vývoj byl později využit při návrhu tanku M27.

Návrh a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Téměř okamžitě poté co byl střední tank M4 Sherman standardizován, US Ordnance Department začala s vývojem jeho nástupce. V tuto dobu již tato organizace pracovala na návrhu těžce pancéřovaného pěchotního tanku, který měl využívat části tanku M4 a byl vyvíjen pro britskou armádu. Nový projekt byl odstartován 25. Května 1942, jehož původní značení bylo M4X.

S počátkem vývoje tanku T20 US Ordnance Department vyvinula 3 typy středních tanků založených na návrhu tanku T20. Typ T20, T22 a T23. Hlavní rozdíl mezi typy T20, T22 a T23 byl výběr převodovky.Typ T20 využíval převodovku s Hydrodynamickým měničem momentu, typ T22 využíval 5 rychlostní mechanickou převodovku podobnou převodovce v tanku M4 a typ T23 využíval elektricky řízenou převodovku. U všech modelů byla převodovka přesunuta do zadní části tanku, což zkrátilo délku hnací hřídele. Špatné umístění hnací hřídele na tancích typu M3 a M4 mělo za následek zvýšení výšky vozidla díky výše umístěné věži.

S každým novým vzniklým prototypem tanku ze série T20 bylo navrhnuto a vyzkoušeno různé vybavení a doplňky tanku včetně nových podvozků tanku. Například v raných verzích tanku T20 byl použit nový podvozek na principu Horizontálního spirálního pérování (HVSS), který byl později montován na tank M4A3 Sherman, zatímco pozdější typ T20E3 měl podvozek na principu torzních tyčí.

Série T20[editovat | editovat zdroj]

Motor Ford GAN V8 s hydrodynamickým měničem momentu, převodovkou typu Hydra-matic a podvozkem s horizontálním spirálním pérováním, vybavený 76 mm kanónem M1.

T20E1: Vybavený 75 mm automatickým kanónem a horizontálním spirálním pérováním. Tato verze byla později zrušena a věž byla použita na tank T22E1.

T20E2: Vybavený 3 palcovým dělem a odpružením pomocí torzních tyčí. Dokončeno jako T20E3

T20E3: Vybavený 76 mm kanónem a odpružením pomocí torzních tyčí.

Z výše uvedených byl vyroben pouze typ T20 a T20E3. Typ T20E3 byl vyroben z typu T20E2. Série T20 byla shledána jako nevhodný kandidát na pozemní boje z důvodu úniku oleje z převodovky a přehřívání motorů.

Série T22[editovat | editovat zdroj]

Motor Ford GAN V8 s mechanickou převodovkou z tanku M4.

T22: Vybavený 76 mm kanónem a podvozkem s horizontálním spirálním pérováním.

T22E1: Vybavený 75 mm automatickým kanónem a horizontálním spirálním pérováním.

T22E2: Vybavený 3 palcovým dělem a odpružením pomocí torzních tyčí.

Byl vyroben pouze jeden prototyp tanku T22. Typ T22E1 byl původní tank T22 s věží z typu T20E1. Typ T22E2 vybavený 3 palcovým dělem a odpružením pomocí torzních tyčí nebyl nikdy vyroben. Úpravy a přesunutí převodovky přinesly značné problémy, které vedly ke zrušení programu pro vývoj tanků T22. Automatický kanón ráže 75 mm byl prvně otestován na tomto tanku, jehož maximální palebná rychlost byla 20 ran za minutu, nicméně v prosinci roku 1944 byl vývoj tohoto děla přerušen z důvodu jeho nespolehlivosti. K tomuto nedostatku taktéž přispěla nutnost výroby děl s vyšším kalibrem a ráže.

Série T23[editovat | editovat zdroj]

Motor Ford GAN V8 s elektrickou převodovkou.

T23: Vybaven 76 mm kanónem a vertikálním spirálním pérováním.

T23E3: Vybaven 76 mm kanónem a odpružením pomocí torzních tyčí.

T23E4: Vybaven 76 mm kanónem a horizontálním spirálním pérováním.

Taktéž jako typ T20 a T22, byl typ T23 s 75 mm automatickým kanónem a 3 palcovým dělem plánován, ale nikdy nebyl zkonstruován. Typ T23 byl jako první z prototypů série T20,T22 a T23 zkonstruován s uspokojivým výsledkem výborné manévrovatelnosti. Návrh a vývoj tanku byl v květnu roku 1943 označen jako "limitovaná edice" a bylo objednáno 250 kusů tanků typu T23, nicméně jeho návrh nebyl nikdy standardizován a tank T23 nebyl nikdy použit v přední línii. Vyrobené modely vybavené věží z tanku T80 byly později využity jako modifikovaná forma tanku M4 s lepším dělem. Tank T23 nebyl nikdy poslán do služby, částečně z důvodu nevyzkoušeného systému převodovky a částečně z důvodu špatného rozložení váhy tanku. Při pokusu napravit tyto nedostatky byl objednán nový typ T23E3 s odpružením pomocí torzních tyčí a typ T23E4 s horizontálním spirálním pérováním. Návrh typu T23E4 byl přerušen před dokončením, ale typ T23E3 byl dokončen a odpružení pomocí torzních tyčí snížilo zátěž tanku o 20% v porovnání s typem T23.

Lehký tank T21[editovat | editovat zdroj]

Nebyl to přímo vývoj spjatý s vývojem středních tanků T20, ale podobou a vzhledem jsou si podobné. Tank T21 byl návrh tanku, který měl být nástupcem lehkých tanků M3 a M5 (Stuart). Byl založen na trupu a podvozku středních tanků typu T20, ale jehož pancéřování bylo jen 30 mm. Byl osazen dělem 76 mm a vážil 24 tun. Návrh byl připraven, ale tank byl shledán jako příliš těžký na zařazení do třídy lehkých tanků.Nakonec byl koncept tanku T21 nahrazen programem pro vývoj tanku T24, který byl později standardizován jako tank M24 Chaffee.

M27[editovat | editovat zdroj]

S jejich 76 mm kanóny, odpružením pomocí torzních tyčí a nízkým profilem tanku byly typy T20E3 a T23E3 srovnatelné s ruským tankem T-34, který měl 85 mm kanón a taktéž později i německé tanky Panzer IV. Oproti těmto návrhům se stal tank M4 Sherman zastaralým a Ordnance Department požadovala, aby byly tanky typu T20E3 a T23E3 standardizovány jako M27 a M27B1 (Červenec 1943). Požadavek byl ale odmítnut a návrh se nikdy nezačal masově vyrábět.

Budoucí vývoj[editovat | editovat zdroj]

S odmítnutím standardizace M27, Ordnance Department pokračovalo ve vývoji nových návrhů tanků s 90 mm kanóny. Výsledkem tohoto snažení byl vývoj série tanků T25 a T26 , což byly odvozeniny a vylepšené základy tanků T23. Návrh T26 byl později vylepšen na T26E3 a standardizován jako M26 Pershing, který byl později ke konci války vyslán do služby.


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku T20 Medium Tank na anglické Wikipedii.