Třída Upholder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Upholder / Victoria
HMCS Windsor
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Kanadské královské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 4
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce třída Oberon
Následovník
Technické údaje
Výtlak 2185 t (na hladině)
2455 t (pod hladinou)
Délka 70,3 m
Šířka 7,6 m
Ponor 5,5 m
Pohon dieselelektrický
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 12 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 48
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
Pancíř
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Upholder je třída ponorek postavených pro britské královské námořnictvo, v současnosti provozovaných kanadským námořnictvem jako třída Victoria. Třída se skládá z jednotek Victoria, Windsor, Corner BrookChicoutimi. Všechny čtyři jednotky jsou stále v aktivní službě (Chicoutimi však stále čeká na opravu po požáru).

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Průřez trupem ponorky
HMCS Victoria

Ponorky třídy Upholder byly navrženy v 70. letech ve Velké Británii jako doplněk britských jaderných ponorek. Loděnice Vickers Shipbuilding and Engineering postavila na přelomu 80. a 90. let jednotky Upholder, Unseen, Ursula a Unicorn. Britové je ze služby vyřadili už roku 1994, protože byly po skončení studené války nadbytečné. V roce 1998 je koupila Kanada jako náhradu za starší ponorky třídy Oberon. Ponorky byly nějaký čas upravovány firmou BAE Systems a do kanadské služby byly zařazeny v letech 2000–2004. Nějaký čas však byly jejich operace zastaveny, protože na ponorce Chicoutimi došlo k požáru, jehož příčinu bylo nejdříve nutné objevit.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

HMCS Victoria na námořní základně Bangor

Výzbroj ponorek tvoří šest 533mm torpédometů. Z nich mohou být odpalována těžká torpéda Mark 24 Tigerfish s dosahem 38 kilometrů při rychlosti 55 uzlů. Alternativou jsou americká torpéda Mk 48 používaná už na ponorkách třídy Oberon.[1] Torpéd je na palubě celkem 18 kusů. Zařízení pro odpalování střel Sub-Harpoon či min bylo před předáním lodí Kanadě demontováno. Pro vlastní obranu ponorky nesou dvě zařízení Submerged Signal Ejector (SSE). Dvojice sonarů firmy Thales Underwater Systems je zastoupena typy 2007 a 2046. Pohonný systém je dieselelektrický. Ponorky mají dva diesely Paxman Valenta 16SZ, alternátory a elektromotory Alsthom. Lodní šroub je jeden. Pro operace pod ledem mohou být ponorky vybaveny palivovými články, což by jim umožnilo dlouhodobou nezávislost na přístupu vzduchu. Ponorky dosahují rychlosti 12 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Ponořit se mohou do hloubky 200 metrů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nová kanadská torpéda. ATM. 2011, roč. 43, čís. 5, s. 74. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]