Světice z Teplé
| Světice z Teplé | |
|---|---|
,_GVU_Cheb.jpg) | |
| Popis | |
| Materiál | dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světice z Teplé (kolem r. 1500) jsou reliéfní sochy, které tvořily výzdobu křídel oltářní skříně, jejíž střední část se nedochovala.[1] Pocházejí patrně z premonstrátského kláštera v Teplé.[2] Jsou vystaveny v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Reliéfní dřevěné sochy 117,5 × 35 × 5 cm (sv. Kateřina, inv. č. P 08) a 119 × 35 × 11,5 cm (sv. Barbora, inv. č. P 07), se zbytky původní polychromie na křídovém podkladu a plátně. Zadní strana je seříznuta. Poškození ve vlasech, chybějící prsty a část atributu (sv. Kateřina), poškozená koruna, podstavec kalichu, palec a drapérie (sv. Barbora). Restaurovali D. Blažková (1961), J. Tesař (1971) a J. Živný (1986).
Svatá Kateřina má na podstavci zbytky svého hlavního atributu – kola. V pravé, částečně poškozené ruce mohla držet meč, se kterým bývá rovněž zobrazována. Sv. Barbora drží v levé ruce kalich a pravou si přidržuje plášť. Obě světice mají jako odznak mučednické smrti na hlavě panenské koruny. Jejich kulaté tváře s vysokým čelem a dlouhými rozpuštěnými vlasy navazují na estetiku krásného slohu (tzv. "kočičí obličeje"). Esovitě prohnutá štíhlá dívčí těla mají spodní šat členěný vertikálními záhyby, u sv. Barbory přepásaný. Plášť mají sepnutý vysoko na hrudi a přidržují ho rukou pod pasem. Záhyby drapérie jsou mělké, s ostrými hranami a silně schematizované.[1]
Obě sochy světic vykazují příbuznost s Madonou z Kamenné ulice a jsou dílem stejné chebské dílny, pracující podle zavedených dílenských vzorníků. Typikou tváří mají blízko i k reliéfu Oplakávání z Ostrohu, které bylo podle Ševčíkové vytvořeno v jiné chebské dílně tzv. Mistra Oplakávání z Ostrohu, [3] a rovněž navazovalo na středofranské řezbářství.[4] Mistr Madony z Kamenné ulice, jehož dílně jsou oba reliéfy připisovány, byl spíše průměrným řemeslníkem, se sklonem k dekorativnějšímu pojetí, s nižšími nároky na výrazovou složku.[2] Obě chebské světice mohly být předlohou ke sv. Barboře a sv. Apoleně z oltáře z Plané u Mariánských Lázní, kde je bohatším pročleněním záhybů drapérie dosaženo silnějšího dekorativního účinku. Z dílny Mistra Madony z Kamenné ulice pocházely i dvě reliéfní sochy Sv. Barbory a sv. Kateřiny v kostele Jména Panny Marie v Otíně (Ottenreuth), které jsou nezvěstné.
Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]
- Madona z Kamenné ulice, GVU Cheb
- Sv. Barbora a sv. Kateřina z Otína (kolem 1510), výška 126 cm, nyní nezvěstné[5]
- Sv. Kateřina z Vysoké
- Oltářní křídla se sv. Apolenou a sv. Barborou z Plané, Muzeum Tachov
- Oplakávání z Ostrohu, Muzeum Cheb[6]
-
Assumpta s Ježíškem z Kamenné ulice (konec 15. stol.) -
Sv. Kateřina (poč. 16. stol.), Museum Gouda -
Sv. Kateřina a sv. Barbora (1503), Martinsaltar, Weimar Stadtschloss
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 203
- ↑ a b Ševčíková J, 1975, s. 57
- ↑ Ševčíková J, 1975, s. 61
- ↑ Vykoukal J, 2009, s. 215
- ↑ J. Fajt, H. Laštovková, T Štemberová (eds.): Gotika v Západních Čechách (1230-1350), Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia. Věnováno k 70. narozeninám prof. PhDr. Jaromíra Homolky, DrSc., Národní galerie v Praze 1998, ISBN 80-7035-172-1, s. 870-871
- ↑ Oplakávání z Ostrohu, Muzeum Cheb
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 277
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975