Assumpta s Ježíškem z Kamenné ulice
| Assumpta s Ježíškem z Kamenné ulice | |
|---|---|
.jpg) Assumpta s Ježíškem z Kamenné ulice | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | konec 15. stol. |
| Popis | |
| Rozměry | 139 × 41 × 34 cm |
| Materiál | dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Assumpta s Ježíškem z Kamenné ulice (konec 15. stol.) je pozdně gotická socha, která se stala centrálním dílem pro určení chebské řezbářské produkce na přelomu 15. století. Anonymnímu autorovi označovanému jako Mistr Madony z Kamenné ulice[1] je na Chebsku připisována řada dalších sochařských děl.
Socha má vzácně zachovanou polychromii a rytý dekor na spodním šatu. Je vystavena v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Plně plastická dřevěná socha 139 × 41 × 34 cm, vzadu vyhloubená, s původními inkarnáty a křídovým podkladem s rytými ornamenty. Chybí levá ruka Panny Marie a obě ruce Ježíška od zápěstí. Restaurovali J. Tesař (1971) a E. Kolmanová (1989).
Štíhlá postava korunované Panny Marie stojí na lunární masce s lidskou tváří, která zakrývá větší část podstavce. Tento typ zobrazení Madony (Assumpty) vznikl osamostatněním figury ze scény Nanebevzetí počátkem 14. století v Itálii. V Čechách byl velmi častý od druhé poloviny 14. století až do doby reformace.[2]
Mariin spodní šat má dochovaný křídový podklad s rytým dekorem liliových trojlistů. Podélné řasení drapérie zvýrazňuje prohnutí figury v zádech a vysunutí pravého boku. Špička levé volné nohy je vysunuta, levé koleno vystupuje nad trojúhelníkovým záhybem pláště. Před Mariiným tělem je plášť zachycen pod postavou Ježíška a ukončen jednoduchým trubicovým záhybem. Pod levou rukou je otočen na rub a tvoří hlubší mísovitý záhyb, který pokračuje směrem dolů několika zalamovanými záhyby, od pravého boku je řasen dlouhými diagonálními záhyby s vytaženými hranami, které spadají až na stranu podstavce. Marie má dívčí tvář se široký čelem a mandlovité oči s vytaženými okraji víček. Ježíšek, který na Mariině boku téměř stojí, je oblečen do dlouhé košilky s hranatým límcem. Tento typ zobrazení sahá až do doby předhusitské a na konci 15. století je neobvyklý. Gesta Ježíškových rukou nejsou zřejmá – mohl držet jablko nebo žehnat.[2]
Ševčíková předpokládá, že Mistr Madony z Kamenné ulice vycházel ze švábské plastiky, ale smysl pro plnější a vypjatější objem soch znamená, že byl obeznámen s franským sochařstvím. Jako možné inspirační zdroje uvádí oltářní skříň se Zasnoubením sv. Kateřiny (Germanisches Nationalmuseum, Norimberk) nebo Madonu z oltářní skříně v Trautskirchen. U Sv. Vavřince a sv. Štěpána z děkanského úřadu v Chebu nachází protějšky v tzv. Kottingwörthském oltáři biskupské kaple v Eichstättu.[3]
Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]
- Soubor šesti soch z kostela sv. Mikuláše v Chebu
- Sv. Kateřina a sv. Barbora z Teplé, GVU Cheb
- Assumpta s Ježíškem z kostela sv. Jošta v Chebu , Muzeum Cheb
- oltářní křídla se sv. Barborou a Apolenou z Plané, Muzeum Tachov
- Sv. Vavřinec a sv. Štěpán z děkanského úřadu v Chebu
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 277–278
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975