Subjacence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Subjacence je v některých modelech gramatiky obecné syntaktické omezení lokality kladené na syntaktické přesuny. Určuje omezení kladená na operaci přesunu, kterou považuje za striktně lokální proces. Pojem, který poprvé definoval Noam Chomsky v roce 1973, tvoří hlavní koncept teorie řízenosti a vázání (anglicky Government and Binding Theory). Definice uvedená v Chomského knize „Essays on form and interpretation“ z roku 1977 zní takto: „Cyklické pravidlo nemůže přesunout frázi z pozice Y na pozice X (nebo opačně) ve struktuře … X … [α… [β… Y … ] … ] … X …, pokud α a β jsou cyklické uzly. Cyklické uzly jsou S a NP“,[1] kde S=věta (anglicky Sentence) a NP=jmenná fráze (anglicky Noun Phrase).

Tento princip říká, že prvek při jednom přesunu nelze přesunout přes více než jeden ohraničující uzel. V novějších teoriích těmito ohraničujícími uzly, které jsou překážkami přesunu, jsou AgrP (Agreement phrase) a DP (Determiner phrase) (AgrP zde nahrazuje S a DP nahrazuje NP z výše uvedené definice). Podmínka subjacence tedy omezuje přesun stanovením ohraničujících uzlů a odpovídá za fakt, že všechny přesuny jsou lokální.

Podmínka subjacence v příkladech[editovat | editovat zdroj]

K prvním, kdo v raném období generativní gramatiky vypozorovali omezení při přesunech, patří například John R. Ross (1967). Všiml si, že přesuny nejsou možné z určitých frází nazývaných extraction islands. Toto pozorování bylo dále interpretováno jazykem teorie řízenosti a vázání jako podmínka subjacence takto:

(1) whoi did [AGRP Mary think [CP ti [AGRP John saw ti ]]] Koho si Marie myslila, že John viděl?
(2) *whoi did [AGRP John ask [CP whenj [AGRP ti fixed the car tj ]]] *Koho John poprosil, když (ten, koho poprosil) opravoval auto?
(3) *whoi did [AGRP John believe [DP the statement [CP ti that [AGRP Bill hit ti ]]]][2] *Koho John věřil tvrzení, že Bill udeřil.

V (1) se tázací slovo who přesouvá z pozice předmětu vedlejší věty cyklickým přesunem a při každém ze dvou přesunů překonává pouze jeden AgrP. Díky tomu neporušuje podmínku subjacence a výsledkem je gramatická věta. Detaily tohoto přesunu znázorňuje následující graf:

(1)

Protože pozice specifikátoru CP je ve větě (1) prázdná, tázací slovo who ji může použít jako „mezistanici“ (zadní vrátka) pro další přesun. V příkladu (2) je však pozice specifikátoru CP obsazena, takže tázací slovo se musí jedním přesunem přesunout přes dva prvky AgrP, což narušuje podmínku subjacence a výsledkem je negramatická věta.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Chomsky 1977, s. 73
  2. Pro další příklady viz Cook & Newson 2007

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Subjacency na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHOMSKY, Noam, 1973. Conditions on Transformations. In: S. Anderson, P. Kiparsky. A Festschrift for Morris Halle. New York: Holt, Rinehart & Winston. S. 232–286.
  • CHOMSKY, Noam, 1977. Essays on form and interpretation. New York: North-Holland. Dostupné online. 
  • CHOMSKY, Noam, 1981. Lectures on Government and Binding: The Pisa Lectures. Dordrecht: Foris Publications. Dostupné online. 
  • COOK, Vivian J.; NEWSON, Mark, 2007. Chomsky's Universal Grammar: An Introduction. 3. vyd. Oxford: Blackwell Publishing Ltd. 336 s. ISBN 1405111879. 
  • ROSS, John Robert. Constraints on variables in syntax. Cambridge, MA, 1967. 523 s. doctoral dissertation. Massachusetts Institute of Technology. . Dostupné online.
  • ROSS, John R., 1986. Infinite syntax!. Norwood, NJ: ABLEX.