Sokolovna v Litomyšli
| Sokolovna v Litomyšli | |
|---|---|
 Stav k roku 2016 | |
| Účel stavby | |
tělovýchovná a kulturně společenská činnost | |
| Základní informace | |
| Sloh | novoklasicismus |
| Architekt | František Krásný |
| Výstavba | 1924–1925 |
| Stavitel | Vlach a Trešl |
| Stavebník | Tělocvičná jednota Sokol Litomyšl |
| Současný majitel | Tělocvičná jednota Sokol Litomyšl |
| Poloha | |
| Adresa | Litomyšl,  Česko |
| Ulice | Moravská 628 |
| Souřadnice | 49°51′55,15″ s. š., 16°19′5,61″ v. d. |
  Sokolovna | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33843/6-4930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokolovna v Litomyšli je sídlo městské tělovýchovné jednoty postavené v letech 1924–1925. Od 3. května 1958 je budova památkově chráněná.[1]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Litomyšlská sokolovská jednota byla založena v roce 1870, avšak fond k výstavbě důstojné sokolovny byl zřízen až o 11 let později, po překonání úvah o využití prostor v divadelní budově, a roku 1895 bylo ustanoveno Družstvo pro zřízení tělocvičny. Roku 1913 byl vybrán lukrativní pozemek na tzv. Krausově poli a byla spuštěna architektonická soutěž, ve které krom tělocvičen musely být zahrnuty i prostory pro nezbytné hygienické zázemí sportovců, čítárny, knihovny a kolumbárium. Vítězně z ní vyšel Bohumil Hübschmann, žák vídeňského architekta Otty Wagnera, jenž navrhl budova s rovnou střechou, v té době se mělo jednat o zcela první budovu v Litomyšli s tímto typem střechy, a dekory nezatíženou fasádu, jíž měla dominovat socha atleta nad hlavním vchodem. Realizace, pro níž byl již pořízen stavební materiál, byla však zmařena začátkem první světové války.[2]
K projektu se litomyšlský Sokol vrátil až roku 1923. Architektem se nakonec stal František Krásný, rovněž Wagnerův žák, jenž sokolovnu o nepravidelném půdorysu navrhl v novoklasicistním slohu, kloubícím se s funkcionalismem, složenou z mohutných hranolových objemů a kombinující rovnou i sedlovou střechu. Obdobné prvky nalézáme i u jiných Krásného projektů sokoloven.[3] Nový projekt byl vypracován již bez původního požadavku na výstavbu kolumbária a knihovny s čítárnou. Krásný ponechal exteriéru budovy strohý vzhled (krom plastiky Cvičence od Jaroslava Brůhy umístěné poblíž hlavního vchodu a na bočních štítech připevněných soch letitých sokolů), čímž se ve srovnání s jeho předchozími realizace vymyká dekorativismu.[4] Výzdoby se nevzdal v interiéru sokolovny; např. do hlavního tělocvičného sálu s balkonem na třech arkádových pilířích umístil fabionové římsy.[2]
K slavnostnímu otevření došlo 15.–16. srpna 1925.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Tělocvična - sokolovna. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b WAISSEROVÁ (ŠUBRTOVÁ), Anna. Sokolovna. Litomyšlský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ ŠUBRTOVÁ, Anna. Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově župě. 1890 – 1938. Olomouc, 2011 [cit. 2023-03-01]. 104 s. Diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Rostislav Švácha. s. 61. Dostupné online.
- ↑ ŠUBRTOVÁ, Anna. Architektura a urbanismus Litomyšle první poloviny 20. století. Olomouc, 2014 [cit. 2023-03-01]. 170 s. Diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Rostislav Švácha. s. 50–51. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sokolovna v Litomyšli na Wikimedia Commons - Litomyšlský architektonický manuál: Sokolovna Anna Waisserová (Šubrtová).
