Sociální inženýrství (bezpečnost)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Sociální inženýrství)
Skočit na: Navigace, Hledání

Sociální inženýrství je způsob manipulace lidí za účelem provedení určité akce nebo získání určité informace. Termín je běžně používán ve významu podvodu nebo podvodného jednání za účelem získání utajených informací organizace nebo přístup do informačního systému firmy. Ve většině případů útočník nepřichází do osobního kontaktu s obětí.

Techniky sociálního inženýrství[editovat | editovat zdroj]

Všechny techniky sociálního inženýrství jsou založeny na specifických způsobech lidského rozhodování známých jako kognitivní chyby úsudku.[1] Tyto chyby úsudku založené na nedokonalosti lidského mozku jsou využívány mnoha způsoby a některé z nejvýznamnějších jsou vyjmenovány zde:

Pretexting[editovat | editovat zdroj]

Pretexting je utváření a využívání vymyšleného scénáře s cílem přesvědčit oběť k učinění potřebné akce nebo k získání potřebné informace. Jedná se o skloubení lži s kouskem pravdivé informace získané dříve. Může se jednat například o datum narození, rodné číslo, velikost posledního účtu, jméno nadřízeného atd. Cílem je přesvědčit oběť o legitimnosti akce, která je po ní požadována.[2]

Tato technika je často používána například soukromými detektivy k získání soukromých informací z firmy jako jsou výpisy telefonních hovorů, výpisy bankovních účtů aj. od běžných zaměstnanců. Tyto informace mohou být následně použity při pokročilé komunikaci s vedoucími zaměstnanci jako jsou změny účtů, příkazy k převodu peněz atp.

Velké množství firem stále ověřuje totožnost klienta podle rodného čísla, rodného jména matky či jiných relativně snadno dostupných informací, čímž usnadňují aplikování tohoto typu sociálního inženýrství.

Pretexting lze také použít při vydávání se za kolegu z práce, policejního vyšetřovatele, bankovního úředníka, zaměstnance finančního úřadu či jiného zaměstnance státní správy, který by mohl mít právo na dotazování dané oběti. Útočníkovi stačí být přichystán na možné kontrolní otázky oběti, ale někdy stačí pouze autoritativní a seriózní tón hlasu a dostatečně přesvědčivý obsah konverzace.

Phishing[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Phishing.

Phishing je podvodná technika používaná na Internetu k získávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.) od obětí útoku. Jejím principem je rozesílání e-mailových zpráv, které se tváří jako oficiální žádost banky či jiné podobné instituce a vyzývají adresáta k zadání jeho údajů na odkazovanou stránku. Tato stránka může například napodobovat přihlašovací okno internetového bankovnictví a uživatel do něj zadá své přihlašovací jméno a heslo. Tím tyto údaje prozradí útočníkům, kteří jsou poté schopni mu z účtu vykrást peníze.

IVR neboli telefonní phishing[editovat | editovat zdroj]

Tato technika využívá falešného hlasového automatu (IVR) s podobnou strukturou jako má originální bankovní automat ("Pro změnu hesla stiskněte 1, pro spojení s bankovním poradcem stiskněte 2"). Oběť je většinou vyzvána emailem k zavolání do banky za účelem ověření informace. Zde je pak požadováno přihlášení za pomoci PINu nebo hesla. Některé automaty následně přenesou oběť do kontaktu s útočníkem vystupujícího v roli telefonního bankovního poradce, což mu umožňuje další možnosti otázek.

Baiting[editovat | editovat zdroj]

Baiting může být považován za trojského koně v reálném světě.[3]

Při tomto způsobu útoku útočník nechá infikované CD, flashdisk nebo jiné paměťové médium na místě, kde jej oběť s velkou pravděpodobností nalezne, například v koupelně, ve výtahu, na parkovišti. Poté již nechá pracovat zvědavost, se kterou oběť dříve či později vloží toto médium do svého počítače. Tím dojde k instalaci viru, za pomoci kterého získá útočník přístup k počítači nebo celé firemní počítačové síti.

Quid pro quo aneb něco za něco[editovat | editovat zdroj]

Něco za něco znamená náhodné vytáčení čísel společnosti a představení se jako pracovník technické podpory. Existuje šance, že útočník nalezne nespokojeného zaměstnance s problémem, kterému se pokusí po telefonu pomoci. Na oplátku požádá oběť o instalaci infikovaného programu nebo zvolenou akci ve firemním informačním systému.

Další možnosti[editovat | editovat zdroj]

Přestože útočník postrádá programovací vlohy, běžné se jako sociální inženýrství označují i další útoky obsahující prvky přesvědčování a manipulace. Kromě cílení na přesnou organizaci může jít například i o cílení na lidi s běžnými emailovými adresami za účelem získání údajů o jejich kreditních kartách.

Významní sociální inženýři[editovat | editovat zdroj]

  • Kevin Mitnick
  • Bratři Ramy, Muzher a Shadde Badirové
  • Frank Abagnale
  • Dave Buchwald
  • David "Race" Bannon
  • Peter Foster
  • Will Ronco
  • Razi Shaban
  • Steven Jay Russell

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social_engineering_(security) na anglické Wikipedii.

  1. Mitnick, K: "CSEPS Course Workbook" (2004), unit 3, Mitnick Security Publishing.
  2. "Pretexting: Your Personal Information Revealed," Federal Trade Commission
  3. http://www.darkreading.com/document.asp?doc_id=95556&WT.svl=column1_1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]