Slovník slovenských nářečí
| Slovník slovenských nářečí | |
|---|---|
| Původní název | Slovník slovenských nářečí |
| Datum vydání | 1994 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slovník slovenských nářečí (slovensky Slovník slovenských nárečí, zkratkou SSN) je vícesvazkový slovník, který shrnuje apelativní slovní zásobu slovenských nářečí.[1] Vychází od roku 1994 ve vydavatelství Věda, zatím (2014) vyšly 2 svazky: v roce 1994 svazek I. A - K a v roce 2006 svazek II. L - P (povzchádzať).
Vznik[editovat | editovat zdroj]
V roce 1980 vyšel krátký Slovník slovenských nárečí: Ukážkový zväzok, který „představil teoreticko-metodologické východiska připravovaného slovenského národního slovníku“[2] a popsal jeho pramennou základnu. Následně v letech 1981-1987 byla zpracována hesla pro první svazek. Ten byl připraven do tisku již na konci osmdesátých let, po roce 1990 ho však začaly digitalizovat.[1] Při přípravě druhého svazku L - P (povzchádzať) se obměnila část autorského kolektivu. Třetí svazek P (poza) - Š je připravován kolektivem pod vedením vedoucího řešitele Miloslava Smatany a vědecké redaktorky Adriany Ferenčíkové.[3]
Recenzent o tomto díle napsal: ... „úplné vydání bude základním pramenem vědeckého popisu neliterárních útvarů našeho národního jazyka nejen v oblasti domácí slovakistiky, ale stane se východiskem syntetického studia lexika slovanských jazyků v nejširších slavistických dimenzích“.[4]
Svazky[editovat | editovat zdroj]
1. svazek[editovat | editovat zdroj]
- Slovník slovenských nářečí 1. A - K. 1. vyd. Bratislava: VEDA, 1994. 933 s. ISBN 80-224-0183-8.
Autorský kolektiv (v závorkách jsou uvedena hesla, resp. rozsahy hesel, které napsali jednotliví autoři):
- Ferdinand Buffa (d, ď, dz, dž, krúpa - kundrovať)
- Adriana Ferenčíková (a, č, byť, hlava, kôl - krám)
- Anton Habovštiak (ha - hračka; okrem hlava, kuť - kýže)
- Štefan Lipták (e, f, j, k - kiarovitý, kraniač - krumpľový)
- Oľga Malíková (c, i, hrad - hyžka, kibic - končucha, kunerol - kuštravý)
- Jozef Nižňanský (g, ch, kondál - košútka)
- Ivor Ripka (ba - betlemár)
- Jarmila Šikrová (betúnia - bzunieť; okrem byť, kot - kožúštek)
2. svazek[editovat | editovat zdroj]
- Slovník slovenských nářečí 2. L - P. 1. vyd. Bratislava: VEDA, 2006. 1065 s. ISBN 80-224-0900-6.
Autorský kolektiv (v závorkách jsou uvedena hesla, resp. rozsahy hesel, které napsali jednotliví autoři):
- Katarína Balleková (ľa - liezť, luča - lyžovať sa)
- Ľubica Dvornická (n)
- Iveta Felixová (pac - pierkové, pľac - pata, ploch - poidúcky, poutínať - povchádzať)
- Adriana Ferenčíková (modla - mýtovník, o - obkružlie)
- Aneta Košková (liferant - lúč)
- Gabriela Múcsková (piesčina - pižúkať, plátať - plodovať)
- Ivor Ripka (mabyť - modesný)
- Miloslav Smatana (obkukať - ôstina, poihrať sa - poutierať)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovník slovenských nárečí na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b BALÁTOVÁ, Eva. Slovník slovenských nářečí I A—K. Naše řeč. 1997, roč. 80, čís. 3, s. 149–154. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Slovník slovenská nářečí. Ukázkový svazek. In: Mistríky, Jozef i. Encyklopedie jazykovědy. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1993. 513 s. ISBN 80-215-0250-9. s. 407.
- ↑ BALLEKOVÁ, Katarína. Výskum v dialektologickom oddelení JÚĽŠ SAV po roku 1993. Slovenská reč. 2013, roč. 78, čís. 6, s. 382–395. Dostupné online. ISSN 1338-4279. (slovensky)
- ↑ ŽIGO, Pavol. Slovník slovenských nárečí. Zv. 1. A—K. Red. I. Ripka. Bratislava, Veda 1994. 936 s.. Slovenská reč. 1996, roč. 61, čís. 2, s. 111–118. Dostupné online. ISSN 1338-4279. (slovensky)