Skokan zelený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Skokan zelený

Skokan zelený
Skokan zelený
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: obojživelníci (Amphibia)
Řád: žáby (Anura)
Podřád: Neobatrachia
Čeleď: skokanovití (Ranidae)
Rod: skokan (Pelophylax)
Binomické jméno
Pelophylax kl. esculentus
Linné, 1758

Skokan zelený (Pelophylax esculentus, dříve Rana esculenta) je hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého.[1] Rozšířen je od Francie až po Volhu. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Skokan zelený se dříve řadil do rodu Rana a označoval se Rana esculenta. Dnes se často řadí do rodu Pelophylax a označuje se Pelophylax esculentus. Někdy se mezi rodové a druhové jméno vkládá zkratka „kl.“, která značí slovo klepton. Klepton je poměrně nová taxonomická kategorie, která zahrnuje tzv. hybridogenní hybridy a také gynogenetické formy. K synonymům podle NCBI patří:[3]

  • Pelophylax esculentus
  • Pelophylax kl. esculentus
  • Rana esculenta synklepton
  • Rana synklepton esculenta
  • Rana klepton esculenta
  • Rana kl. esculenta
  • Rana lessonae x Rana ridibunda

Vzhled a chování[editovat | editovat zdroj]

Typické pro tohoto skokana je, že tvoří přechod mezi oběma rodičovskými druhy, jejichž křížením vznikl.[4] Skokan zelený je například menší než skokan skřehotavý, ale větší než skokan krátkonohý. Samci dorůstají velikosti 8,5 cm; samice až 10 cm.[1] Zbarvením je podobný skokanu krátkonohému.[1] Oči mají tmavě hnědou duhovku, v období páření se však mění u samic na žlutou či žlutohnědou a u samců na zelenožlutou až světle hnědožlutou.[4] Má viditelné ušní bubínky a samci mají také rezonanční měchýřky. Určování je však velmi složité; jednotlivé typy kříženců se od sebe také velice liší. Některé formy jsou podobné více skokanu skřehotavému, jiné stojí uprostřed a další jsou velice podobné skokanu krátkonohému.[4]

Skokan zelený zimuje na souši nebo ve vodě, vylézá již v dubnu, o pár měsíců později se páří na rozmnožišti. Často se množí s rodičovskými druhy. Ozývá se rychlým kuoooooór až kvóóóóór.[4] Rád se vyhřívá v mělké vodě. Živí se drobnými bezobratlými. Za určitých podmínek dokáže skočit až metr daleko. Žije hlavně v nížinách; ale neplatí to stoprocentně.[4]

Hybridní původ[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno, skokan zelený není druh, nýbrž hybrid, a to tzv. hybridogenní hybrid, protože se díky zvláštnímu typu tvorby pohlavních buněk udržuje stále v první filiální (F1) generaci. Konkrétně je možné říci, že samice (ač jsou hybridního původu) vytvářejí vajíčka, která nikdy neobsahují genetický materiál svého otce. Tato vajíčka však mohou být oplodněna rodičovským druhem, z něhož pocházel otec samičky, načež se z těchto vajíček vylíhnou opět hybridi, kteří budou klást vajíčka s genetickou informací pouze své matky. Toto je však pouze základní schéma jevu, který je u skokanů ve skutečnosti mnohem složitější.[5]

Například u skokanů zelených se rozmnožování často účastní i samci skokana zeleného. Z jiných studií je zase známo, že hybridogenní systém je u skokanů zelených „neúplný“, říká se, že tzv. netěsní. Během vzniku pohlavních buněk občas totiž dojde k rekombinaci („prohození“) jedné části genomu otce s genomem matky, čímž se přece jenom může otec podílet na genetickém materiálu svých budoucích vnuků. Další raritou je fakt, že skokan zelený se někdy může rozmnožovat i sám, rozuměj bez svých rodičovských druhů. V některých evropských severních a západních populacích totiž produkují skokani zelení haploidní i diploidní gamety a jejich různou kombinací mohou opět vzniknout skokani zelení s různou ploidií. To je ovšem další zajímavá skutečnost: v populacích skokanů zelených se často vyskytnou různé triploidní formy, tedy jedinci s třemi sadami chromozomů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HUDEC, Karel, et al.. Příroda České republiky - průvodce faunou. [s.l.] : Academia, 2007.  
  2. Vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. - druhy silně ohrožené
  3. NCBI Taxonomy Browser
  4. a b c d e ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha : Grada Publishing, 2009.  
  5. a b CHOLEVA, Lukáš. Může se stát skokan zelený druhem?. Živa. 2005, čís. 3.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]