Seznam druhů rodu bublinatka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rod bublinatka (Utricularia) zahrnuje asi 245 druhů a je největším rodem masožravých rostlin. Je rozšířen po celém světě s výjimkou Antarktidy, nejsušších pouštních oblastí a většiny oceánických ostrovů. Nejvíce druhů roste v Austrálii a tropické Jižní Americe.

V roce 1989 publikoval Peter Taylor ucelenou monografii rodu, kde bylo rozlišováno celkem 214 druhů ve 2 podrodech a 35 sekcích.[1] Toto členění do sekcí je s určitými úpravami přijímáno dodnes, s nástupem molekulárních studií se ale změnila celková koncepce řazení sekcí do podrodů. Část sekcí byla přeřazena z podrodu Utricularia do podrodu Polypompholyx, část do nového podrodu Bivalvaria. Zároveň došlo k úpravám vymezení některých sekcí. Sekce Phyllosperma byla vřazena do sekce Foliosa, sekce Iperua do sekce Orchidioides.[2][3] Druh Utricularia simmonsii byl přeřazen ze samostatné sekce Minutae do sekce Enskide.[4][5]

Od vydání Taylorova díla bylo popsáno několik desítek nových druhů bublinatek.[6] Nové druhy, publikované do roku 2014, byly podrobeny taxonomické revizi a některé zamítnuty jako synonyma.[7][4] Od roku 2015 do roku 2020 bylo popsáno dalších 10 druhů, které dosud nebyly přezkoumány. Tyto druhy zahrnuje i předložený seznam.

Podrod Bivalvaria[editovat | editovat zdroj]

Sekce Aranella[editovat | editovat zdroj]

Sekce Australes[editovat | editovat zdroj]

Sekce Avesicarioides[editovat | editovat zdroj]

Sekce Benjaminia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Calpidisca[editovat | editovat zdroj]

Sekce Enskide[editovat | editovat zdroj]

Sekce Lloydia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Nigrescentes[editovat | editovat zdroj]

Sekce Oligocista[editovat | editovat zdroj]

Sekce Phyllaria[editovat | editovat zdroj]

Sekce Stomoisia[editovat | editovat zdroj]

Podrod Polypompholyx[editovat | editovat zdroj]

Sekce Lasiocaules[editovat | editovat zdroj]

Sekce Pleiochasia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Polypompholyx[editovat | editovat zdroj]

Sekce Tridentaria[editovat | editovat zdroj]

Podrod Utricularia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Avesicaria[editovat | editovat zdroj]

Sekce Candollea[editovat | editovat zdroj]

Sekce Chelidon[editovat | editovat zdroj]

Sekce Choristothecae[editovat | editovat zdroj]

Sekce Foliosa[editovat | editovat zdroj]

Sekce Kamienskia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Lecticula[editovat | editovat zdroj]

Sekce Martinia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Meionula[editovat | editovat zdroj]

Sekce Mirabiles[editovat | editovat zdroj]

Sekce Nelipus[editovat | editovat zdroj]

Sekce Oliveria[editovat | editovat zdroj]

Sekce Orchidioides[editovat | editovat zdroj]

Sekce Setiscapella[editovat | editovat zdroj]

Sekce Sprucea[editovat | editovat zdroj]

Sekce Steyermarkia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Stylotheca[editovat | editovat zdroj]

Sekce Utricularia[editovat | editovat zdroj]

Sekce Vesiculina[editovat | editovat zdroj]

[1][7][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TAYLOR, Peter. The genus Utricularia – a taxonomic monograph. London: Royal Botanic Gardens, Kew, 1989. ISBN 0-947643-72-9. (anglicky) 
  2. MÜLLER, K.; BORSCH, T. Phylogenetics of Utricularia (Lentibulariaceae) and molecular evolution of the trnK intron in a lineage with high substitutional rates. Plant Systematics and Evolution. 2005, čís. 250. Dostupné online. 
  3. RODRIGUES, Fernanda Gomes et al. Phylogeny of the ‘orchid-like’ bladderworts (gen. Utricularia sect. Orchidioides and Iperua: Lentibulariaceae) with remarks on the stolon–tuber system. Annals of Botany. 2017, čís. 120. 
  4. a b c FLEISCHMANN, Andreas. Taxonomic Utricularia news. Carnivorous Plant Newsletter. March 2015, čís. 44. Dostupné online. 
  5. WESTERMEIER, Anna Sofia et al. Trap diversity and character evolution in carnivorous bladderworts (Utricularia, Lentibulariaceae). Scientific Reports. Sep. 2017, čís. 7. Dostupné online. 
  6. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b FLEISCHMANN, Andreas. The new Utricularia species described since Peter Taylor's monograph. Carnivorous Plant Newsletter. Jan. 2012, čís. 41. Dostupné online. 
  8. KUMAR, V.V.N. et al. Utricularia sunilii (Lentibulariaceae), a striking new species from southern Western Ghats, Kerala, India.. Phytotaxa. 2018, čís. 371(2). Dostupné online. 
  9. a b c d e f JOBSON, Richard W.; BALEEIRO, Paulo C.; BARRETT, Matthew D. Six new species of Utricularia (Lentibulariaceae) from Northern Australia. Telopea. June 2018, čís. 21. Dostupné online. 
  10. a b JOBSON, Richard W.; BALEEIRO, Paulo C. Two new species of Utricularia (Lentibulariaceae) from the North West region of Western Australia. Telopea. Aug. 2015, čís. 18. Dostupné online. 
  11. GONELLA, Paulo Minatel; BALEEIRO, Paulo César. Utricularia biceps (Lentibulariaceae), a new carnivorous species endemic to the campos rupestres of Brazil. Phytotaxa. 2018, čís. 376(5). Dostupné online. 
  12. GUEDES, Felipe Martins et al. Rediscovery of Utricularia cutleri Steyerm. (Lentibulariaceae) in Rio Grande do Norte, Brazil: Taxonomic reestablishment, geographic distribution, and notes on pollen and bladder-trap micromorphology. Systematic Botany. 2019, čís. 44(3). Dostupné online.