Senna (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Senna

Senna alata
Senna alata
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Caesalpinioideae
Tribus: Cassieae
Rod: Senna
Mill., 1754

Senna je rod tropických rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy, keře i byliny se zpeřenými listy a žlutými květy, rozšířené po celém světě zejména v tropech. Některé druhy se v tropických zemích pěstují jako okrasné rostliny, využití mají i v medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Senna jsou stromy, keře nebo byliny, nejčastěji bez trnů. Některé bylinné druhy jsou monokarpické, t.j. po vykvetení a dozrání semen odumírají. Rostliny jsou buď lysé nebo s jednoduchými či řidčeji s hvězdovitými chlupy. Listy jsou sudozpeřené, tvořené jedním nebo častěji více jařmy vstřícných lístků. Některé australské druhy mají listy redukované a nahrazují je fylódia. Listy často při rozemnutí páchnou. U mnohých druhů jsou na řapících a někdy i na řapíčcích jednotlivých lístků vyvinuta extraflorální nektária. Květy jsou uspořádané v hroznech, které u některých druhů skládají laty hroznů. Květenství jsou nejčastěji úžlabní, řidčeji vrcholová, u některých druhů vyrůstají ze starších větví (kauliflorie) nebo jsou redukována až na 1 nebo 2 květy. Květy jsou podepřeny pouze jedním listenem, listence až na velmi řídké výjimky zcela chybějí. Kališních lístků je 5. Koruna je dvoustranně souměrná nebo nepravidelná, žlutá nebo výjimečně bílá, složená z 5 přisedlých nebo krátce nehetnatých korunních plátků podobného tvaru a velikosti. Tyčinek je nejčastěji celkem 10, u některých druhů je jejich počet redukován. Tyčinky mohou být navzájem podobné, často jsou však tři z nich delší, s mírně (ne esovitě) prohnutými nitkami, 4 kratší, zbývající 3 jsou často sterilní. V semeníku je 5 až mnoho vajíček. Lusky jsou mají rozmanitou podobu, mohou být tenké, kožovité i dřevnaté, ploché, čtyřhranné i s oválným průřezem, pukající jedním či dvěma švy nebo nepukavé. U některých druhů se plody rozpadají na jednosemenné díly.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Senna zahrnuje celkem asi 260 druhů. Je rozšířen v tropech celého světa, některé druhy zasahují i do mírného pásu. Nejvíce druhů a největší rozmanitost je v tropické Americe.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druhy rodu Senna byly v minulosti součástí široce pojatého sběrného rodu Cassia, který zahrnoval celkem asi 500 až 600 druhů. Po revizi zůstalo v samotném rodu Cassia pouze 30 druhů a ostatní druhy byly přesunuty do blízce příbuzných rodů Senna a Chamaecrista.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Listy a plody Senna alexandrina (syn. Cassia senna) obsahují deriváty antrachinonu, např. rhein, sennidiny a sennosidy, vesměs látky se silně projímavým účinkem. Podobné látky obsahují i další druhy rodu Senna.[3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Senna spectabilis jako pouliční zeleň

Různé druhy rodu Senna mají dosti široké medicínské využití. V Latinské Americe jsou využívány zejména druhy Senna alata, S. occidentalis, S. reticulata a S. tora, v indické tradiční medicíně Senna alata, S. alexandrina, S. auriculata, S. fistula, S. italica, S. occidentalis, S. sophera a S. tora, ve Vietnamu zejména Senna alata a S. tora.[4][5][6]

Mnohé druhy rodu Senna se pěstují jako okrasné rostliny. Z asijských druhů je to zejména Senna siamea, Senna sulfurea a Senna surattensis, z afrických Senna didymobotrya, z amerických Senna spectabilis, Senna hirsuta, Senna fruticosa, Senna septemtrionalis, Senna tora a Senna bicapsularis.[2][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BERRY, P.E. et al.. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri : Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5.  
  2. a b DEZHAO, Chen et al. Flora of China: Senna [online]. . Dostupné online.  
  3. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  4. a b KHARE, C.P.. Indian Medicinal Plants. New Delhi : Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5.  
  5. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London : CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7.  
  6. HAN, Sang Tae et al. Medicinal Plants in Viet Nam. Hanoi : Institute of Materia Medica, 1990. ISBN 92 9061 101 4.  
  7. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge : Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.