Kasie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kasie

Kasie Cassia fistula
Kasie Cassia fistula
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Tribus: Cassieae
Rod: kasie (Cassia)
L., 1753

Kasie (Cassia) je rod tropických dřevin z čeledi bobovité. Vyskytují se v počtu asi 30 druhů v tropech celého světa. Kasie mají často nápadné hrozny žlutých nebo růžových květů a jsou v tropech pěstovány jako okrasné a stínící stromy. Využití mají také v medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kasie jsou stromy nebo mohutné keře se střídavými sudozpeřenými listy. Listy jsou uspořádány spirálně nebo dvouřadě. Lístky složených listů jsou vstřícné. Na listech a řapících nejsou přítomna nektária. Květy jsou uspořádány v jednoduchých hroznech, které vyrůstají na konci mladých větévek nebo na starších zkrácených postranních větévkách. Květy jsou nejčastěji žluté nebo růžové, řidčeji červené, bílé nebo i různobarevné. Kalich je pravidelný, pětičetný, koruna je dvoustranně souměrná, složená z 5 lístků, které jsou shodného tvaru nebo je jeden z nich s přívěskem. Tyčinek je 10, z toho 3 jsou dlouhé a s prohnutými nitkami, 3 jsou kratší a přímé a zbývající jsou ještě kratší a sterilní. Tyčinky se liší i způsobem otevírání prašníků: prašníky nejdelších tyčinek se otevírají štěrbinou, zatímco prašníky kratších tyčinek zpravidla bazálními póry. Semeník obsahuje mnoho vajíček. Plody jsou úzce válcovité nebo zploštělé či čtyřhranné nepukavé lusky s četnými semeny uspořádanými v jedné nebo ve dvou řadách. Semena jsou v luscích zcela nebo téměř oddělená přehrádkami a často obklopena měkkou dužninou.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Cassia zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v tropech celého světa.[1]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Americké druhy kasií jsou podobně jako rostliny rodu Senna hostitelskými rostlinami žluťásků z rodu Phoebis.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V současné taxonomii je rod Cassia řazen společně s blízce příbuznými rody Senna a Chamaecrista do subtribu Cassiinae tribu Cassieae podčeledi Caesalpinioideae čeledi Fabaceae.[4] V minulosti byl rod Cassia povětšině zařazován do čeledi sapanovité (Caesalpiniaceae), která se však ukázala být parafyletickou a všechny rody byly v systému APG vřazeny do široce pojaté čeledi bobovité (Fabaceae).[5][6] Rod Cassia byl v minulosti pojat široce a zahrnoval asi 500 až 600 druhů. Při pozdějších revizích byla většina druhů přeřazena do blízce příbuzných rodů Senna a Chamaecrista.[7][8]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

V dužnině plodů Cassia fistula byl zjištěn obsah antrachinonových glykosidů, dále sennosidy A a B, rhein a glukosid rheinu, barbaloin, aloin, kyselina mravenčí, máselná a šťavelová a jejich estery. V semenech jsou přítomny volné galaktomannosové cukry a volné aminokyseliny, v listech rhein a sennosidy A a B.[9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kasie jsou v tropech často vysazovány jako pouliční a stínící stromy. Mezi nejčastěji pěstované náleží Cassia fistula a Cassia moschata se žlutými květy a Cassia javanica s květy růžovými.[1] Mezi další okrasné druhy pěstované v tropech náleží africká Cassia afrofistula a indická Cassia roxburghii. Pěstuje se také kříženec Cassia fistula a Cassia javanica pod názvem Cassia x nealiae, vyznačující se broskvově růžovými květy.[3]

Kůra Cassia fistula obsahuje třísloviny a je využívána jako zdroj červeného barviva. Semena a dužnina plodů Cassia fistula jsou využívány v medicíně jako laxativum.[2] V tradiční medicíně mají využití i jiné druhy, např. Cassia javanica.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BERRY, P.E. et al.. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri : Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5.  
  2. a b Flora of China: Cassia [online]. . Dostupné online.  
  3. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge : Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.  
  4. CONCEICAO, De Souza et al. Phylogeny of Chamaecrista Moench (Leguminosae-Caesalpinioideae) based on nuclear and chloroplast DNA regions. Taxon. Nov 2009, čís. 58(4).  
  5. BREMER, B. et al.. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.] : [s.n.], 2009.  
  6. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  7. GENTRY, A.H.. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago : The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.  
  8. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  9. KHARE, C.P.. Indian Medicinal Plants. New Delhi : Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5.  
  10. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.