Sociálnědemokratická strana Německa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sociálnědemokratická strana Německa, německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands (SPD), je nejstarší a nejpočetnější politická strana v Německu a jedna z nejstarších stran na světě. Ačkoliv má strana své kořeny v dělnickém hnutí (dodnes je například členem Socialistické internacionály), mění se zejména v posledních letech ve stranu liberálně středolevé orientace. SPD má i svou organizaci pro mladé - členové mladší 35 let jsou organizováni v Jusos (Mladí socialisté v SPD, německy Jungsozialisten in der SPD).
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Do vzniku republiky (1863-1919)
Strana za datum svého založení považuje 23. květen 1863, kdy byl v Eisenachu založen Ferdinandem Lassallem liberálnědemokratický Sněm německých dělnických spolků. V roce 1869 pak byl Augustem Bebelem and Wilhelmem Liebknechtem přetvořen na Sociálnědemokratickou dělnickou stranu. Tzv. protisocialistickými zákony Otto von Bismarcka z roku 1878 byly socialisté zakázáni, především kvůli jejich prorevolučním a protimonarchistickým názorům. O dva roky později je však strana opět povolena a mění své jméno na SPD.
V reakci na vyloučení z politického spektra je nový Erfurtský program SPD z roku 1891 mnohem radikálnější než původní Gothajský program z roku 1875. Síla socialistů postupně narůstala a v roce 1912 se stali nejsilnější stranou v parlamentu. Přesto však neměli žádný podíl na vládě.
Jako jedna z nejsilnějších stran musí SPD převzít díl odpovědnosti za financování válečného úsilí Německa. Což vede k rozkolu v SPD, v jehož důsledku 4. dubna 1917 zakládá skupina vyloučených členů USPD (Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands, Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa), jejíž předsedou se stává Hugo Hasse.
[editovat] Výmarská republika (1919-1933)
Po vzniku republiky se radikálnější část nezávislých sociálních demokratů odděluje od USPD a zakládají Komunistickou stranu Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD), která se později stane největším protivníkem sociálních demokratů. Během let 1919-20 však zůstává hlavním oponentem SPD stále významnější USPD, která získává na úkor SPD 750000 členů a srovnatelný volební výsledek. Během roku 1920 probíhá v USPD debata o vztahu ke Kominterně. V důsledku toho se od USPD odděluje levé křídlo vedené Ernstem Thälmannem, které se slučuje s KPD, a vzniká tak VKPD (Vereinigte Kommunistische Partei Deutschlands, Sjednocená komunistická strana Německa), z níž se pozdějí stává masová KPD. Většina ze zbývajících členů USPD se 24. září 1922 slučuje s SPD, dávají tak vzniknout VSPD (Vereinigte Sozialdemokratische Partei Deutschlands, Sjednocená sociálnědemokratická strana Německa). Zatímco SPD byla součástí tzv. výmarské koalice podporující republikánské zřízení, komunisté se stavěli proti novému režimu.
[editovat] Nacistické období (1933-1945)
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byla strana v dubnu 1933 rozpuštěna.Její představitelé byli vězněni v koncentračních táborech.Část členů SPD bojovala ve Španělské občanské válce.
[editovat] Poválečné období (po roce 1945)
Strana byla v roce 1945 obnovena ve všech okupačních zónach.V sovětské zóně se spojila s KPD a vytvořila SED,který v NDR vládl až do roku 1989.V západním Německu byla SPD dlouhá léta v opozici.V roce 1966 vstoupila s CDU a CSU do velké koalice.V roce 1969 vyhrála volby a vládla až do roku 1982 s FDP.Znovu k moci se na 7 let dostala až v roce 1998,v koalici se Zelenými.Od roku 2005 je ve velké koalici s CDU/CSU.
[editovat] Politici SPD
[editovat] Kancléři
- Friedrich Ebert - 1918
- Philipp Scheidemann - 1919
- Gustav Bauer - 1919-1920
- Hermann Müller - 1920 a 1928-1930
- Willy Brandt - 1969-1974
- Helmut Schmidt - 1974-1982
- Gerhard Schröder - 1998-2005
[editovat] Prezidenti
- Friedrich Ebert - 1919-1925
- Gustav Heinemann - 1969-1974
- Johannes Rau - 1999-2004

