Rott am Inn
| Rott am Inn | |
|---|---|
 vjezd do města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°58′58″ s. š., 12°7′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 481 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Horní Bavorsko |
| Zemský okres | Zemský okres Rosenheim |
| Administrativní dělení | 32 místních částí |
  Rott am Inn | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,6 km² |
| Počet obyvatel | 4 200 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 214,6 obyv./km² |
| Náboženské složení | 77 % katolíci 7 % evangelíci |
| Správa | |
| Status | město |
| starosta | Daniel Wendrock |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 08039 |
| PSČ | 83543 |
| Označení vozidel | RO, AIB, WS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rott am Inn je německé město ve spolkové zemi Horní Bavorsko v zemském okrese Rosenheim, ležící na poloviční cestě mezi Rosenheimem na jihu a Wasserburgem na severu. K 31. prosinci 2022 zde žilo 4.200 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rott am Inn je pojmenován podle říčky Rott, která se vlévá do řeky Inn východně od Feldkirchenu. Nejstarší písemná zpráva uvádí lokalitu latinsky „ad Rota“ (k roku 769) a „flumen qui dictur Rota“ (roku 773), v nářečí „Rotaha“, což znamená „červený proud“. Místo bylo známo již v karolínské době. Jako klášterní ves bylo osídleno se založením kláštera.
Klášter řádu benediktinů založili falckrabí a palatin Kuno I. z Rottu a jeho manželka Uta z Diesenu v roce 1081, na památku svého syna, který padl v boji ve vojsku císaře Jindřicha II.. Ve 12. století byla postavena románská bazilika a roku 1142 papež Inocenc II. udělil klášteru právo svobodné volby opata. Umělecky významnou hrobku donátora (nyní v předsíni kostela), dal postavit Johannes Held v roce 1485 u příležitosti 400. výročí kláštera. Klášter i město byly opakovaně vydrancovány a vypáleny během třicetileté války. Zlatou dobou rozvoje umění, kultury a vědy byla vláda opata Benedikta Lutze (1757–1776), který dal kostel vymalovat a nákladně vybavit v rokokovém slohu. Roku 1783 byla v klášteře zřízena hvězdárna. Klášteru patřily rozsáhlé pozemky, např. v Bavorském lese nebo v Tyrolsku.
Po zrušení kláštera roku 1803 místo ztrácelo na významu, až roku 1850 Georg Kaiser koupil a obnovil klášterní pivovar, v němž se vaří pivo dosud. V roce 1876 byl Rott am Inn napojen na železniční trať Rosenheim–Mühldorf a v roce 1910 zavedena elektřina. Roku 1882 byla k Rottu připojena obec Feldkirchen. V roce 1937 klášter vyhořel a z uměleckých památek se zachovaly jen, které byly v kostele.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Bývalý klášterní kostel svatých Marina a Aniána, dvouvěžová románská bazilika, ze 12. století se dochovala jen část jedné věže a podvěží s gotickými freskami z legendy o sv. Marinovi a Aniánovi; zásadní pozdně barokní přestavbu ve stylu radikálního baroka projektoval architekt Johann Michael Fischer, štukatury provedli Jakob Rauch a Franz Xaver Feichtmayr v letech 1759-1760, následovalo vnitřní vybavení a zařízení, které obstarali především řezbář Ignaz Günther a jeho bratr malíř Matthäus Günther (fresky na dvou klenbách). [2]
- klášterní budovy: dochoval se jen západní barokní trakt, stavěný od roku 1718
- Kostel Panny Marie (Frauenkirche) v místní části Feldkirchen
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Hans Georg Asam (1649-1711) malíř, otec bratří Cosmy Damiana a Egida Quirina Asama
Kostel sv. Marina a Aniána[editovat | editovat zdroj]
-
Portál kostela -
Gotická freska -
Matthäus Günther:Apoteóza sv. Benedikta -
Hlavní oltář -
Oltář Ukřižování sv. Petra -
Socha císaře Jindřicha II.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ Reclams Kunstführer: Baudenkmäler I. Bayern. Stuttgart 1957, s. 605-609
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rott am Inn na Wikimedia Commons
