Regrese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Regrese nebo regres (lat. regressus, od regredior, ustupuji) obecně znamená pohyb zpět, ústup, návrat. Opačným termínem je progres, pokrok.

Odtud také regresivní, ustupující.

Odborné významy

V české odborné terminologii se používá například v oblasti psychologie, statistiky, ale také v logice, v právu (význam: druhotná náhrada škody), v biologii (evoluční zjednodušení orgánu), v jazykovědě (opětné uvedení slova do jazyka) a dalších.

Matematická statistika

Podrobnější informace naleznete v článku Regresní analýza.

Regresní analýza je označení statistických metod, které umožňují odhadovat hodnotu jisté náhodné veličiny (takzvané závisle proměnné, nazývané též cílová proměnná, regresand anebo vysvětlovaná proměnná) na základě znalosti jiných veličin (nezávisle proměnných, regresorů, kovariát anebo vysvětlujících proměnných). Regresní analýza dnes patří k nejvýznamnějším metodám matematické statistiky a samostatně či ve spojení s jinými metodami se používá prakticky v každé oblasti empirické a aplikované vědy.[1]

Do statistiky zavedl pojem regrese britský učenec Francis Galton kolem roku 1880, a to jako „regres(i) k průměru“. Tím označil fakt, že např. synové vysokých rodičů jsou sice v průměru (statisticky) vyšší než průměrná populace, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně "vraceli k průměru". Podobně je tomu i s jinými vlastnostmi, nejen u lidí. Galtonův název se z jeho eugenických výzkumů přenosu vlastností mezi generacemi rozšířil na jakékoli zkoumání souvislostí mezi náhodnými veličinami a vznikla statistická regresní analýza. Přitom se však význam pojmu posunul, takže zde může docházet k nedorozuměním.[2]

Logika

Nekonečný regres (lat. regressus ad infinitum) vzniká tehdy, když se nějaké tvrzení P1 opírá o P2 a obecně tvrzení Pn o Pn+1. Aristotelés považoval nekonečný regres v argumentaci za vyvrácení takového tvrzení. Nekonečný regres se formálně podobá rekurzivně definované nekonečné řadě a rekurzivní funkci. Příkladem jakéhosi "nekonečného regresu" je například problém kontroly: úředníky musí kontrolovat kontrolor, což je ovšem také úředník a musí se tedy kontrolovat.

Právo

Regres či postih v právu označuje právo na náhradu plnění, které bylo poskytnuto za jinou osobu, jež byla jinak povinna plnit,[3] např. v případě ručení. Tak například v oblasti zdravotního pojištění se jako regresy označují peněžní náhrady za již poskytnutou zdravotní péči a léčiva, které zdravotní pojišťovna dodatečně vymáhá na tom, kdo autonehodu, pracovní úraz, onemocnění či poranění svým trestným činem nebo jinak prokazatelně zavinil.

Lékařství

Regrese nemoci znamená stav, kdy nemoc „ustoupila“ a vykazuje jen lehčí příznaky, může se však zase vrátit jako recidiva nemoci.

Psychologie a psychoanalýza

Podrobnější informace naleznete v článku Regrese (psychologie).

V psychologii a psychoanalýze je regrese klasický pojem freudovské psychoanalýzy, později užívaný i mimo její kontext. Může znamenat:

  • návrat k již překonaným, méně dospělým či dětštějším formám chování jako jeden z obranných mechanismů,
  • řízené vzpomínání, kdy se pacient pod vedením terapeuta vrací do minulosti, vybavuje si potlačené vzpomínky a tak se vyrovnává s minulými traumaty a negativními zkušenostmi.

Esoterika a alternativní psychologické přístupy

Regresní hypnóza (nebo také někdy zkráceně regrese, regreska) je pojem, který v alternativních terapeutických směrech označuje vracení se do minulosti, případně i před dobu narození do tzv. minulých životů (progresní hypnóza naopak označuje posun do budoucnosti a případně i do tzv. budoucích životů). Pojem vznikl a historicky vychází z regresní terapie v kombinaci s hypnózou.

Softwarové inženýrství

V oblasti softwarového inženýrství (tvorby software) znamená regrese stav, kdy úpravou zdrojového kódu přestane fungovat něco, co do úpravy fungovalo v pořádku.

Tomu má předcházet tzv. regresní testování, podle udržované sady regresních testů.

Oceánografie

Regrese neboli negativní eustáze je ústup moře, čili obnažování mořského dna. Opakem je transgrese.

Odkazy

Reference

  1. Hanousek – Charamza, Moderní metody, str. 161 nn.
  2. Healy, Goldstein: Regression to the mean
  3. "právo, žádati od druhého náhradu toho, co zaň bylo zaplaceno nebo plněno ", Ottův slovník naučný, sv. 20, str. 306.

Literatura

  • J. Hanousek – P. Charamza, Moderní metody zpracování dat – matematická statistika pro každého. Praha: Grada 1992
  • Ottův slovník naučný, heslo Regrese. Sv. 9, str. 488
  • Ottův slovník naučný, heslo Postih (regress). Sv. 20, str. 306

Externí odkazy