Refektář
Refektář (latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. „obnovit“) je společná jídelna mnichů v křesťanských klášterech nebo řeholních domech, ale i v jiných sakrálních stavbách.
Některé kláštery, budované především v časech baroka,[1] měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil k pouhému stravování, ale i k sérií obřadů, které jídlo provázely – modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.
Ve středověkých klášterech bývalo v jižním křídle kláštera. V jeho sousedství bylo lavatorium, kde si mniši před jídlem umývali ruce.
Další fotografie
-
Refektář pražského Klementina – dnes studovna Národní knihovny
-
Refektář ústavu pro přestárlé v Montréalu
-
Refektář pražského dominikánského kláštera
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu refektář na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo refektář ve Wikislovníku