Reaktoplast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Reaktoplasty (dříve termosety, duromery, duroplasty) jsou zesíťované polymery, které vytvářejí prostorovou trojrozměrnou síť. Zesíťování nastává až při tváření plastu vlivem tepla a tlaku, někdy působením katalyzátorů. Jakmile je zesíťování dokončeno, není další tváření možné, protože opětovným dodáváním tepelné energie není možno hmotu roztavit. Husté příčné zesíťování se nazývá vytvrzování.

Reaktoplasty[editovat | editovat zdroj]

Reaktoplast je hmota, kterou lze teplem, zářením nebo působením katalyzátoru vytvrdit. Vytvrzení znamená vytvoření prostorové sítě v materiálu, díky které se takový plast získává zajímavé vlastnosti, především je netavitelný a nerozpustný. Změny vyvolané teplem, zářením nebo katalyzátorem podnítí vznik kovalentních vazeb mezi molekulami polymeru.

Epoxidové pryskyřice mají ve strojírenství široké využití, hlavně díky svým dobrým chemickým a fyzikálním vlastnostem. Především je to výborná adheze ke keramice, kovům a sklu a tyto vlastnosti si udržují v poměrně široké škále teplot. Často se využívají jako matrice kompozitů. V elektronice se dají použít jako izolanty, které snesou tepelné namáhání. Epoxidy před vytvrzením bývají viskózní kapaliny. Vytvrzení umožní katalyzátory jako aminy a kyseliny.

Fenolytické pryskyřice jsou rozděleny podle látek (fenol a další), ze kterých polykondenzací vznikají, na fenolové, krezolové a xylenové pryskyřice. Vytvrzujícím činidlem je u fenolytických pryskyřic teplo. Tyto plasty jsou vysoce odolné proti vysokým teplotám a nehoří. Fenolytické pryskyřice se díky svým vlastnostem uplatňují ve strojírenském průmyslu,kde jsou součástí směsi lisovacích hmot.

Kaučuky jsou polymery, jejichž vytvrzování se nazývá vulkanizace. Vulkanizace je chemická reakce kaučukové směsi, která probíhá při teplotách kolem 200 °C. Aby reakce proběhla, musí kaučuková směs obsahovat vulkanizační činidlo. Důležité vulkanizační činidlo je síra, která dokáže spojit molekuly polymeru příčnými vazbami. Produkt vulkanizace se nazývá pryž. Pryže mají výborné mechanické vlastnosti, snesou velké tahové namáhání, díky velké elastické deformaci. Jsou pružné a odolné proti cyklickému namáhání. Nepropouští vodu a jsou stálé i při některých chemických reakcích. V elektronice najdou uplatnění díky dobrým izolačním vlastnostem. Z kaučuků na bázi nenasycených uhlovodíků izoprenu a butadienu se vyrábí pneumatiky, hadice, těsnění, dopravní pásy, folie a další. Olejovzdorné kaučuky se přidávají do pohonných látek a olejů, protože jeho přítomnost snižuje bobtnavost. Přidáním do pevných látek roste jejich tvrdost. Polychloreprenový kaučuk je rovněž olejovzdorný, odolává větru a působení ozonu a má výbornou adhezi k spoustě materiálů. Tato vlastnost z něj činí velmi dobrý materiál pro lepidla. Tepluvzdorné kaučuky našly uplatnění díky odolnosti vůči dlouhotrvajícím vysokým teplotám kolem 250 °C. Styrenový kaučuk je nepoužívanějším syntetickým kaučukem, tvoří víc než 50% veškeré spotřeby všech kaučuků. Vzniká z butadienu a styrenu.

Související články[editovat | editovat zdroj]