Prutník stříbřitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Prutník stříbřitý

Prutník stříbřitý
Prutník stříbřitý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: mechy (Bryophyta)
Třída: (Bryopsida)
Řád: prutníkotvaré (Bryales)
Čeleď: prutníkovité (Bryaceae)
Binomické jméno
Bryum argenteum
Palisot de Beauvois

Prutník stříbřitý (Bryum argenteum) je jedním z nejvíce rozšířených mechů. Snadno rozpoznatelný díky jeho bělavým nebo stříbřitě zeleným listům.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mechorost, jehož porosty tvoří polštářky nebo chomáčky vysoké 0,5 – 2 cm. Lodyžka rovnoměrně olistěná hnědočervenými přímými lístky (v případě, že rostlina roste ve stínu má lístky oddálené). Lístky jehnědovitě přisedlé (za sucha), nepatrně odstávající (za vlhka), celokrajné, široce vejčité, vyduté, s zúženou špičkou. Žebro s načervenalou bází, slabé, končí nad prostředkem listu. Tobolka převislá, z krátkého krku podlouhlá, krvavě červená, pod ústím zúžená.[1] Kuželovité víčko.

Bryum argenteum sporogon

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi výtrusné rostliny, v jejichž životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem. Gametofyt je pohlavní fáze. V této fázi dochází k tomu, že z výtrusnice vypadne haploidní výtrus (spora), který vyklíčí v prvoklíček (protonema). Z prvoklíčku vyroste mechová rostlinka. Rostlinka nese pohlavní orgány (gametangia), samčí (pelatky) nebo samičí (zárodečníky). Samčí gamety jsou dvoubičíkaté pohyblivé buňky tzv. spermatozoidy. K oplození je třeba vodní prostředí.

Na gametofyt navazuje sporofyt (nepohlavní fáze). V této fázi dochází ke splynutí pohlavních buněk, z nichž se vyvíjí štět a tobolka. V tobolce vznikají redukčním dělením (meióza) výtrusy, výtrusy z tobolky vypadnou a zahajuje tak nový proces rodozměny.

Vegetativní rozmnožování je dalším možným způsobem rozmnožování. Dochází k němu pomocí odlomení různých částí stélky např. specializovaných drobnolistých větévek, někdy redukovaných do podoby olistěných pupenů v paždí listů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kosmopolitně rozšířen, od nížin až do alpínského stupně. Obsahuje téměř všechny typy podkladů, přístěnná i výslunná stanoviště, holou zem, štěrbiny skal, spáry mezi dlažbou, střechy a zdi, okraje cest a silnic.[2] Na stanovištích silně přehnojených dusíkem, často v blízkosti lidských sídlišť.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

• Kubešová S., Musil Z., Novotný I., Plášek V., Zmrhalová M. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, ZO Hořepík, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3

• Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9

• Pilous Z., Duda J. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.

• Váňa, J. Obecná bryologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1093-0

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pilous Z., Duda J. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
  2. Kubešová, S. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, ZO Hořepík, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3
  3. Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky) http://www.plantzafrica.com/plantab/bryumargent.htm

http://bryoweb.bf.jcu.cz/klic/genera/bryum.html

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id61397/

Související články[editovat | editovat zdroj]