Poslední společný předek (Y-DNA)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poslední společný předek (Y-DNA), Adam chromozómu Y, je v genetice pojem pro člověka, jehož chromozóm Y je předkem všech variant chromozómu Y dnes žijících mužů. Adam chromozómu Y je tedy mužský protipól mitochondriální Evy, posledního společného předka v mateřské linii, z něhož vychází mitochondriální DNA všech v současnosti žijících lidí.

Díky analýze DNA lidí ze všech částí světa dospěl genetik Spencer Wells k závěru, že všichni současně žijící lidé jsou potomky jediného muže, který žil zhruba před 60 000 lety na území Afriky.

[editovat] Časový rámec

Adam chromozómu Y žil pravděpodobně před 60 000 až 90 000 lety. Od mitochondriální Evy jej dělilo nejméně 30 000 let, tedy zhruba tisíc generací. To je způsobeno rozdíly v reprodukční strategii u mužů a žen.

Mladší věk společného předka Y-DNA oproti mtDNA je v souladu s vyšším statistickým rozptylem rozšíření muže v paleolitu v porovnání se ženou. Zatímco plodné ženy měly více či méně vyrovnané šance rodit až do určitého počtu plodných potomků, šance plodných mužů se lišily - od bezdětných jedinců po muže s velkým počtem dětí, splozených s několika ženami.

Adam chromozómu Y nepředstavuje stejného muže v celé historii lidstva. Nejstarší společný předek dnes žijících lidí se liší od muže, jenž byl či bude společný pro lidstvo v jiném časovém okamžiku - s tím, jak vymírají celé mužské linie, se nejstarším společným předkem stávají stále mladší jedinci. V období strmého populačního růstu je vymření otcovské linie pravděpodobné mnohem méně než při náhlem snížení počtu jedinců.

[editovat] Pojmenování

Adam chromozómu Y je metaforou na biblického Adama. Použité jméno může svádět k dojmu, že se jednalo o jedinou osobu. „Y-Adam“ však není nějakou fixní postavou, ale spíše označením, za kterým je skryt v průběhu věků pokaždé někdo jiný.