Poirotův poslední případ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Poirotův poslední případ nebo Opona (v originále Curtain: Poirot's Last Case) je román Agathy Christie, který vyšel v roce 1975, ovšem Christie jej napsala již v roce 1940.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Postava Popis postavy
Hercule Poirot známý belgický detektiv
Arthur Hastings Poirotův přítel a pomocník při vyšetřování vražd
plukovník Luttrell vlastník sídla Styles
paní Luttrellová žena pana Luttrella, spoluvlastník sídla Styles
slečna Coleová čtyřiatřicetiletá žena, známá Luttrellových
Boyd Carrington přítel Barbary Franklinové, skvělý střelec a vášnivý lovec
major Allerton čtyřicátník, mužům nesympatický, ale pro ženy velmi přitažlivý
Judith Hastingsová dcera Hastingse a pomocnice ve Franklinově laboratoři
Barbara Franklinová žena, která chce být za každou cenu středem pozornosti, je "vážně" nemocná
John Franklin lékař, pracuje jako vědec v laboratoři, jeho práce je pro něj vším
sestra Cravenová žena která se stará o nemocnou paní Franklinovou
Norton milý chlapík, blázen do ptáků

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Celý tento příběh, který se odehrává na zámku Styles, vypráví Artur Hastings, Poirotův oddaný přítel. Hastings se na Poirotovo přání vydává na zámek Styles, kde spolu poprvé řešili vraždu. Netušil však, že se toto místo stane opět svědkem několika vražd...

Poté pozval Poirot Hastingse k sobě domů se slovy, aby vyřešili vraždu dříve než se stane. Hastings nejdříve nechápal, proto mu Poirot předal novinové výstřižky posledních vražd se stejným motivem a zcela jasnými vrahy. Poirot ale tvrdil, že tyto vraždy mají něco společného a Ti, co byli usvědčeni nebo se přiznali nejsou opravdovými pachateli. V pozadí je totiž člověk, který má všechny tyto vraždy na svědomí a chystá se znovu udeřit. Poirot sice ví kdo je pachatelem, ale nemá potřebné důkazy k jeho zadržení. Hastingsovi pravou identitu vraha neprozradí, mluví jen o jistém X. Poirot už je ale velmi starý a nemohoucí, nemůže sám téměř nic dělat, jediné, co mu dobře slouží je jeho mozek. Má pouze sluhu Curtisse, jenž se o něj stará. Hastings má Poirotovi nahrazovat sluch a zrak, všímat si všeho a všech. Hastings ale pořád přemýšlí o pachateli X, i když mu Poirot řekl, že to pro něj není důležité.

Jedno odpoledne se posadí Hastings, Boyd Carrington, plukovník Luttrell a Norton na terasu u domu. Plukovník Luttrell zvedne pušku v domnění, že vidí králíka okusovat stromky a vystřelí, ozve se výkřik. Plukovník střelil svou ženu, ovšem jen do ramene. Hastings uvažoval o tom, co se stalo a nakonec usoudil, že přesně takhle vypadaly všechny ty vraždy o niž četl. Kdyby svou ženu ale zastřelil, pachatel by byl jasný. Druhý den pozve paní Franklinová Hastingse, Poirota a její ostatní přátele na kávu, další den ji najdou mrtvou. Po všech výpovědích a hlavně po Poirotově prohlásí, že spáchala sebevraždu. Viděl ji totiž, jak odnáší nějakou lahvičku z manželovi laboratoře, jed fysonstigmin, jehož účinky její manžel v laboratoři prokazoval. Hastings podezírá Allertona, je mu nesympatický a ještě se s ním o tom nechce bavit. Hastings stále nemůže přijít na pachatele, podezřelí jsou všichni.

Následující den ale nastává velké překvapení, Hercula Poirota Hastings nalézá mrtvého. Po čtyřech měsících od Poirotovy smrti se Hastingsovi dostal do rukou dopis, v němž se dozvěděl, kdo byl X, jak došlo ke všem vraždám. Vrahem byl nenápadný milovník ptáků, pan Norton. Poirot vysvětlil ve svém dopise Hastingsovi, jakou měly spojitost případy, o kterých četl a jaký byl Norton ve skutečnosti podlý člověk. Nebyl přímo vrahem, ale všechny jeho oběti k jejich činům dohnal slovy. Ale s plukovníkem Luttrellem to nevyšlo, tak na řadě byla paní Franklinová. Ve skutečnosti vše bylo jinak - neměla zemřít ona, ale její manžel. Dala mu do kávy jed, avšak Hastings omylem kávy obrátil, když hledal nějakou knihu, aby vyluštil křížovku, jed tedy vypila sama paní Franklinová. S Judith a Allertonem se její otec zmýlil. Judith totiž milovala Johna Franklina a po smrti jeho manželky už jim nic nebránilo být spolu a odjet dělat výzkum do Afriky. To ve svém dopise Poirot také zmínil, protože věděl, že v jeho příteli bude hlodat pochybnost, zda vrahem nebyla jeho dcera.

A nakonec to největší rozuzlení, jak a proč tedy zemřel Norton. Zastřelil ho sám Hercule Poirot. Nebyl tak nemohoucí, jak všem namluvil. Curtiss byl jeho novým sluhou, protože jeho původní sluha George věděl, že jeho pán může chodit a není na tom až tak špatně. Hercule zabil Nortona, protože jiný způsob řešení neměl. Věděl, že tohle bude jeho poslední případ, a chtěl ho vyřešit, nakonec si sám dal své léky z dosahu, aby si je nemohl vzít, a po prodělání srdečního záchvatu zemřel.