Relativní většina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Relativní většina (též pluralita) je největší díl nějaké množiny. Tzn. je největší skupinou (kategorií), ale není nutně majoritou (nadpoloviční většinou).
Význam pojmu „relativní většina“ je ovlivněn tím, jak jsou prvky v určité množině kategorizovány (například členstvím v politické straně, státní příslušností v příkladu níže).
Nejmenší možná pluralita je dána vzorcem 
, kde v je počet prvků (např. ve volbách počet voličů) a n je počet kategorií (ve volbách počet stran či kandidátů). Pokud například existuje pět politických stran, musí k dosažení vítězství ve volbách strana dosáhnout více než 20 %.
[editovat] Příklad
V místnosti je 12 lidí: 3 Němci, 2 Angličané, 2 Kanaďané, 2 Mexičané, 2 Guatemalané a 1 obyvatel USA.
- Z hlediska národního původu tvoří pluralitu tři Němci.
- Z hlediska světadílu tvoří Amerika majoritu sedmi lidí (Kanada, Mexiko, Guatemala a USA).
- Z hlediska jazykového tvoří anglicky mluvící lidé pluralitu – 5 lidí (Anglie, Kanada, USA).
- Ze dvou hledisek (světadíl a jazyk) tvoří pluralitu čtyři španělsky hovořící obyvatelé Ameriky (Mexiko a Guatemala).
[editovat] Náboženství
V náboženství byl termínem pluralita označován alternativní systém rozhodování v církvi, ve kterém bylo rozhodnutí dáno hlasováním staršovstva voleného všemi členy sboru.
