Placatá skála
| Placatá skála | |
|---|---|
.jpg) Placatá skála při pohledu z Mládkovy ulice | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Placatá skála Placatá skála na mapě Prahy | |
| Horniny | pískovec, prachovec |
| Povodí | Vltava |
| Souřadnice | 50°1′51″ s. š., 14°19′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Placatá skála je mírně ukloněný skalní masiv,[1] který je součástí národní přírodní památky Dalejský profil.[2] Geologicky a paleontologicky neobvyklý útvar se nachází v Dalejském údolí v Praze–Řeporyjích v ulici Mládkova zhruba východním směrem asi 180 metrů od železničního viaduktu (respektive od křižovatky ulic Dalejská x Mládkova) v nadmořské výšce 300 m.[1][3] Odkrytá skalnatá plocha[3][2] vyplňuje proluku mezi domy s adresami : Mládkova 445/13 a Mládkova 854/17; v těsné blízkosti masivu vede naučná stezka Údolím Dalejského potoka (informační panel: zastavení číslo 3 – pod Placatou skálou); asfaltovou silničkou Mládkovy ulice kolem Placaté skály je vedena i pražská cyklostezka A12.[3]
Podrobněji[editovat | editovat zdroj]
Placatá skála je tvořena vrstvami šedozelených[3] až žlutozelených pískovců[2] a také sedimentárními prachovci. Tyto horniny náleží geologicky ke kosovskému souvrství (svrchní ordovik, před asi 443,4 až 458,4 miliony let).[1] Vrstvy, jimiž je skála tvořena, jsou uloženy souběžně (paralelně) se sklonem svahu.[1] Takovéto uspořádání silně zamezuje usazování ornice a zvětralých půd na skalním podloží,[3] což navozuje dojem, že je holá skála vizuálně „placatá“ (odtud pramení její název).[1] Vlivem různé zrnitosti styčných ploch jednotlivých vrstev tvořících Placatou skálu jsou na horninách dobře viditelné zkamenělé otisky stop po lezení a jiných aktivitách mořských živočichů[3][2][1] tzv. ichnofosilie.[4][pozn. 1] Lokalita Placatá skála je známá hlavně díky nálezům tzv. doupat mořských hvězdic.[6][pozn. 2] Také zde byly pozorovány na vrstevnatých plochách tzv. čeřiny.[7][pozn. 3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Placatá skála a její okolí
-
-
-
Ichnofosilie na Placaté skále -
Čeřiny (ilustrační foto)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ichnofosilie (resp. ichnit) je zkamenělá stopa po organismu; obor zabývající se jejich studiem se jmenuje ichnologie (paleoichnologie).[5] Zvláště časté jsou stopy po lezení živočichů bezobratlých nebo stopy po jejich činnosti (zavrtávání se) do dna.[5] Sem patří zejména otisky končetin, nebo jen drobné dírky po vrtání či cestičky po lezení.
- ↑ Jedná se o výlitky asi 2 až 4 cm velkých pětiramenných hvězdicovitých stop.[1]
- ↑ Jako čeřiny je označováno periodicky se opakující mírné zvlnění povrchu původně nezpevněných sedimentů (především písků) způsobené pohybem vody nebo vlivem působením větru (eolické čeřiny).[8] Vlněním vody vznikají symetrické (oscilační) čeřiny zatímco vodním prouděním vznikají asymetrické (proudové) čeřiny.[8] (Kromě toho existují ještě jazykovité čeřiny.) Linie vrcholových křivek čeřin jsou buď přímé nebo zvlněné.[8] Variabilita tvarů a rozměrů čeřin (mikročeřiny, normální čeřiny, megačeřiny a obří čeřiny) je závislá na rychlosti proudění, velikosti částic a stálosti směru proudění tvořícího média (voda, vzduch).[8] Interferenční čeřiny (jako speciální typ křížového zvrstvení) vznikají křížením čeřin při náhlé změně směru proudění vytvářecího média.[8] Čeřiny jsou časté v mořích, jezerech i řekách, ale lze je pozorovat i na povrchu písečných dun, kde vznikají eolickou činností – tj. větrem.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g RAK, Štěpán. Za zkamenělinami do okolí Řeporyj [online]. Web: Geology cz [cit. 2021-07-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
- ↑ a b c d Dalejský potok (Po Praze podél potoků - Dalejský potok) – Placatá skála [online]. Web: Portál životního prostředí hlavního města Prahy eu, rev. 2009-09-01 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Placatá skála (Skalní útvar; Mládkova, Praha, Česko) [online]. Web: Mapy zcz [cit. 2021-07-27]. GPS: 50.0309661N, 14.3168675E; 50°1'51.478"N, 14°19'0.723"E. Dostupné online.
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: Academia, 1999. 279 s. Kapitola Z Řeporyj do Holyně, s. 96–101.
- ↑ a b PETRÁNEK, Jan, Prof. Ichnofosílie [online]. Web: Geologická encyklopedie [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Vojtěch. Ztracená moře uprostřed Evropy. Praha: Academia, 2003. 193 s. Kapitola Ordovik, Silur, s. 31–120.
- ↑ Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli s titulem: Naučná stezka údolím Dalejského potoka; Stanoviště číslo 3: pod Placatou skálou
- ↑ a b c d e f PETRÁNEK, Jan, Prof. Čeřiny [online]. Web: Geologická encyklopedie [cit. 2021-07-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Placatá skála na Wikimedia Commons
