Strašilka ďábelská
 Strašilka ďábelská | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Artropodta) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | strašilky (Phasmatodea) |
| Čeleď | Pseudophasmatidae |
| Rod | Peruphasma |
| Binomické jméno | |
| Peruphasma schultei Conle & Hennemann 2005[2] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strašilka ďábelská (Peruphasma schultei) je jedním z druhů jihoamerických strašilek. Jedná se o relativně nový druh, který byl objeven teprve roku 2004. Tuto strašilku je možné v přírodě najít pouze na jediném místě na světě, v oblasti Cordillera del Condor v Peru, kde se vyskytuje v přírodní rezervaci, která je menší než 5 hektarů a byla zřízena pro ochranu tohoto endemitního druhu. V ohrožení vystřikuje bělavou tekutinu ze svých žláz, která dráždí oči a kůži.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Celé tělo strašilky ďábelské je sametově černé. Má dva páry mikrokřídel, která jsou černá s bílou síťovitou kresbou. Dalším typickým znakem jsou žluté oči a červená ústa. Zadní pár křídel je ze spodní strany červený a strašilky ho roztahují zpravidla při rozrušení. Samice dosahují délky okolo 7 cm, samci měří 5 cm a jsou znatelně menší než samice. Samci se velmi často vozí na zádech samice a to i v okamžicích, kdy nedochází k páření.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
V přírodě se strašilky ďábelské živí listy pepřovce. V chovech ochotně přijímají jako potravu listy zimolezu, zlatice, šeříku a ptačího zobu.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Tyto strašilky se rozmnožují pouze pohlavně (za přítomnosti samce). 2–3 týdny po posledním svleku začínají samice klást černá, oválná vajíčka. Inkubační doba je 4–5 měsíců, po uplynulé době se z vajíček líhnou malé nymfy, které dospějí za 6 měsíců.
Chov[editovat | editovat zdroj]
Strašilky ďábelské patří k velmi oblíbeným a často chovaným druhům strašilek v České republice. K vůli svlékání strašilek je nutné insektárium o výšce minimálně 20–25 cm. Při malé velikosti terária se strašilka během svlékání může zranit nebo dokonce zahynout. Důležité je v insektáriu udržovat také vlhkost, která by měla být nad 40%. Vlhkost je velmi důležitým aspektem v jejich chovu, nízká vlhkost bývá dalším důvodem špatných svleků těchto strašilek. Potrava by neměla být v žádném případě kupovaná (kvůli případnému ošetření chemickými látkami), také by se neměla sbírat v okolí frekventovaných silnic.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Strašilka ďábelská (samec a samice) -
Detail křídel -
Vajíčka strašilek ďábelských
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ BioLib.cz – Peruphasma schultei (strašilka ďábelská) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-05-23]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu strašilka ďábelská na Wikimedia Commons - strasilky.cz
- http://www.zoochleby.cz/strasilka-dabelska-6220
