Pankrácká pláň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panorama Pankráce

Pankrácká pláň je oblast na temeni vrchu Pankráce v Praze 4, nazvaného podle kostela sv. Pankráce, který tam poblíž vsí Nusle a Krušina stál již v románské době. Termín se používá především v urbanistických souvislostech; pokud se mluví o geomorfologickém celku, používá se spíše označení Pankrácká terasa. Od vybudování zdejší stanice metra Pankrác byla pankrácká pláň počítána k širšímu městskému centru, ale její urbanistický koncept zůstával dlouho nedokončen.

Pankrácká pláň v širším pojetí

Při posuzování pražského panoramatu se obvykle bere v úvahu celé temeno vrchu Pankráce. V současnosti (2017) zde stojí tyto budovy, které významně vstupují do dálkových pohledů:

Počátek výstavby Dokončení Současný název Původní název Poznámky Výška (m)
? 1969 Budova Centrotex u stanice metra Pražského povstání 74
1975 1977 City Empiria Motokov v pentagonu 104
1976 1981 Kongresové centrum Praha Palác kultury u Nuselského mostu 39
1979 1983 Panorama Hotel Prague Hotel Panorama v pentagonu 79
1984 1988 Corinthia Hotel Prague Hotel Fórum, Corinthia Towers u Nuselského mostu 84
1983 2008 City Tower Československý rozhlas v pentagonu 109
2008 2010 Rezidence Kavčí hory u Kavčích hor 41
2015 2018 V Tower v pentagonu 104

Pankrácká pláň v užším pojetí

Park Na Pankráci (Kavčí hory) s budovami City Tower, v pozadí City Empiria a Panorama Hotel Prague

V užším pojetí můžeme za Pankráckou pláň považovat rozvojové plochy vymezené v podmínkách soutěže z r. 1997, která řešila tato území:

  • A – oblast mezi Centrálním parkem a ulicí Na Hřebenech II - nazývaná Kavčí hory
  • B – tzv. pentagon, plocha sevřená ulicemi Hvězdova, Na Pankráci, Na Strži, Milevská, Pujmanové; jedná se o nejatraktivnější plochy v blízkosti stanice metra Pankrác
  • C – lichoběžníková plocha někdejšího autobusového nádraží mezi ulicemi Na Pankráci, Pikrtova a Doudlebská
  • D – oblast za severojižní magistrálou (Reitknechtka)

Z dvanácti návrhů byl jako vítězný vybrán ten, který navrhl dostavbu plochy šesti výškovými budovami zhruba stejně vysokými jako budova rozhlasu. Soutěž ale nakonec vyzněla naprázdno, protože se nikdy nepřistoupilo k vypracování regulačního plánu.

I bez regulačního plánu byla pláň postupně zastavována. Významný byl rok 2008, v němž byly dokončeny čtyři projekty (jeden obchodní a tři administrativní):

Na konci roku 2008 bylo celkové zastavění následující:

  • Oblast A byla asi ze dvou třetin zastavěna (objekty České televize včetně budovy televizního zpravodajství a budovy producentských center přezdívané „rohlík“ a „Office park Kavčí hory“).
  • V oblasti B byla dokončena 109 m vysoká budova City Tower a obchodní centrum Arkády Pankrác[1].
  • Oblast C byla využita pro administrativní budovu Gemini.
  • V oblasti D, těsně přiléhající k magistrále, byl postaven pouze objekt vysokonapěťové rozvodny.

Od prosince 2010 do prosince 2012 probíhala výstavba nové kancelářské budovy City Green Court. Budova o 8 nadzemních podlažích stojí v severozápadním rohu pentagonu na rohu ulic Pujmanové a Hvězdova. Většinu prostoru si pronajaly společnosti PwC, GlaxoSmithKline a Skanska.

Plánované stavby

V jihozápadním kvadrantu pentagonu developer ECM Real Estate Investments plánoval stavbu dalších dvou výškových budov: „City Epoque“, budova ve tvaru „V“ o výšce 104 metry, luxusní obytný dům (dnes V Tower) a „City Epoque Office“, válec o výšce 75,5 metru, původně byl označován jako hotel, později jako kancelářská budova. Dokončení obytného domu bylo plánováno na 1. čtvrtletí roku 2013.

Proti záměru vystoupilo UNESCO, které doporučilo stanovit pro nové budovy výškový limit 60 až 70 metrů.[2] Pankrácká pláň stojí asi 1,5 km od Historického centra Prahy, světového kulturního dědictví UNESCO.[3] Městský soud v Praze v srpnu 2011 zrušil příslušné územní rozhodnutí[4] a samotná firma ECM byla od července 2011 v konkursu. Po úpadku společnosti ECM oba projekty koupila lucemburská společnost Aceur Investment.

Projekt bytového domu City Epoque byl později přepracován a dostal nový název V Tower. Jeho původně plánovaná výška 104 m zůstala zachována; realizace probíhala mezi roky 2015 a 2018.[5] Budova ve tvaru válce City Epoque Office nebude realizována, namísto 21 podlažní budovy vyroste na místě menší 9 podlažní kancelářská budova.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Proč Arkády Pankrác vypadají tak, jak vypadají - iDNES.cz
  2. ↑ UNESCO requests height reduction of skyscrapers at the Pankrác Plain. english.arnika.org [online]. Arnika. Dostupné online. 
  3. ↑ Historic Centre of Prague - Map of the World Heritage roperty [online]. UNESCO World Heritage. Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/134666-mrakodrapy-na-pankraci-jen-tak-stat-nebudou/
  5. ↑ V Praze roste nejvyšší bytový mrakodrap v ČR. Láká na luxus. Tyden.cz [online]. 2015-9-9. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pankrácká_pláň&oldid=16542190“