Přelet nad kukaččím hnízdem (divadelní inscenace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přelet nad kukaččím hnízdem je experimentální inscenace, kterou v roce 2014 uvedl brněnský integrovaný soubor Divadlo Járy Pokojského. Inscenace měla deset repríz, přičemž polovinu z nich soubor zprostředkoval také divákům s různými typy smyslového postižení.[1]

Inspirace, postavy, scéna[editovat | editovat zdroj]

Divadlo Járy Pokojského vycházelo ze stejnojmenné divadelní hry Dale Wassermana, která vznikla na motivy románu Kena Kesseyho Vyhoďmě ho z kola ven.[2] V některých prvcích se soubor inspiroval slavným filmem Miloše Formana, například postavy se svou vizuální stylizací mnohdy zřetelně podobaly postavám z filmové adaptace. Většinu rolí, včetně postavy charismatického hazardního hráče McMurphyho a vrchní sestry Ratchedové, ztvárnili herci, kteří neměli žádné pohybové omezení. Postava indiánského náčelníka Bromdena se od ostatních lišila svým větším vzrůstem. Čtyři herci na invalidním vozíku zastali role psychiatra a pacientů. Herec s rozsáhlejším motorickým handicapem si zahrál roli pacienta po operaci mozku – lobotomii.[1]

Děj byl zasazen do prostředí uzavřené psychiatrické léčebny. Vlevo na scéně stála sesterna s průhlednými plexiskly. Stoly a židle ve zbytku jeviště představovaly společenskou místnost. Scéna byla v základu neměnná, pouze někdy herci přeskupili židle nebo přinesli lůžka, která symbolizovala nemocniční pokoj či operační sál.[1]

Zpřístupnění divákům s postižením[editovat | editovat zdroj]

Inscenaci režíroval člen Divadla Járy Pokojského Lukáš Kořízek.[3] Navázal rozsáhlou spolupráci se skupinou tlumočníků do českého znakového jazyka Hands Dance a se Střediskem Teiresiás, které funguje při brněnské Masarykově univerzitě a asistuje vysokoškolským studentům se specifickými nároky. Díky této spolupráci si každý divák mohl vybrat jeden nebo více komunikačních kanálů, které fungovaly simultánně. [1]

Nedoslýchaví diváci měli možnost zesílení zvuku do sluchátek. Neslyšícím byla hra zpřístupněna jednak v podobě českých titulků, které byly promítány na přilehlé obrazovky, jednak formou stínového tlumočení do českého znakového jazyka.[4] Tři postavy (McMurphy, sestra Ratchedová, náčelník Bromden) měly každá svého vlastního tlumočníka, ostatní postavy tlumočníky sdílely.[1]

Nevidomým divákům byla před představením umožněna prohlídka scény a byly jim předem poskytnuty textové materiály, které sloužily ke snazší orientaci v inscenaci. Během představení nemuseli nevidomí diváci vyvozovat kontext pouze ze zvuků na jevišti, ale měli možnost poslouchat hlasový komentář, který živě zprostředkoval komentátor. Ten popisoval konání postav a užití rekvizit, které nebyly slyšet.[1][5]

Užití různorodých komunikačních kanálů bylo zčásti inspirováno konceptem Universal Design, jehož hlavní myšlenkou je zpřístupnění vzdělávání každému bez ohledu na typ postižení.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g KAČER, Tomáš. Universal Design for One Flew over the Cuckoo's Nest in the Czech Republic. TheatreForum, La Jolla (CA): UC San Diego, 2016, roč. 50, č. 1, s. 8-10. ISSN 1060-5320.
  2. VIDUROVÁ, Aneta. Přelet nad kukaččím hnízdem napříč hendikepy [online]. Amatérská scéna, [cit. 2017-14-12]. Dostupné online Archivováno 14. 12. 2017 na Wayback Machine..
  3. Divadlo Járy Pokojského [online]. Archa Community, [cit. 2017-14-12]. Dostupné online.
  4. KALENDOVÁ, Karolína. Význam pohybového divadla jako výrazového prostředku pro osoby se sluchovým postižením. Brno: 2016, bakalářská diplomová práce. PdF MU. Vedoucí práce PhDr. Pavla Pitnerová, Ph.D.
  5. V brněnském divadle Barka se chystá inscenace pro osoby se sluchovým postižením [online]. Tiché zprávy, [cit. 2017-14-12]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]