Představa o využití pouhých 10 % mozku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tato známá a rozšířená[zdroj?] představa pojednává o tom, že člověk používá pouze 10 % svého mozku. Je často naznačováno,[zdroj?] že kdyby člověk, díky nějakému postupu, dokázal zpřístupnit zbývajících 90 %, získal by paranormální psychické schopnosti a daleko větší inteligenci.[zdroj?]

Ačkoliv lze mnoho faktorů inteligence vytrénovat, neexistují žádné[zdroj?] vědecké podklady pro tvrzení, že většinu mozku lidé nevyužívají. Přestože existuje spousta záhad ohledně fungování mozku, každá jeho část má známou funkci.

Původ[editovat | editovat zdroj]

  • Představa nejpravděpodobněji vznikla z neporozumění výsledkům neurologického výzkumu z konce 19. století.[zdroj?]
    • Pouze 10 % neuronů je aktivních v jakémkoliv daném okamžiku, nebo
    • Oznámili,[kdo?] že se povedlo zmapovat (pouze) 10 % mozkové aktivity (údaje se na tomto bodu liší)
  • Další možný původ této představy vychází z podílu neuronů na počtu buněk mozku (10 %) oproti zbytku, což jsou podpůrné buňky neuroglie.
  • Na počátku 20. století byl původ této představy připisován Williamu Jamesovi, který v roce 1908 napsal: „Používáme pouze malou část našich mentálních a fyzikálních zdrojů.“
  • Není žádný přímý vztah mezi výkonem mozku a úrovní jeho aktivace; tato veličina vědce mate, protože někteří „nadaní“ jedinci mají menší mozkovou aktivitu než ti, kteří jsou považováni za průměr. Haier navrhl, že více nadaní jedinci mohou mít více výkonné mozkové obvody.
  • Doktor James W. Kalat, autor knihy Biologická psychologie, tvrdí, že neurovědci v 30. letech 20. století věděli o existenci velkého množství „lokálních“ neuronů v mozku, ale věděli pouze, že tyto buňky byly malé. Špatné porozumění funkce těchto lokálních neuronů mohlo vést k představě o využití pouhých 10 %.

Protitvrzení[editovat | editovat zdroj]

Neurovědec Barry Bayerstein dokládá sedm důkazů proti.[zdroj?]

  • Studie poškození mozku: Jestliže je 90 % mozku nepoužíváno, pak by poškození těchto oblastí nemělo ovlivnit výkon. Jenže neexistuje téměř žádná oblast mozku, která může být poškozena bez jakékoliv ztráty schopností. Poškození i malých oblastí může mít vážné následky.
  • Evoluce: Mozek je výrazně náročnější na spotřebu kyslíku a živin než zbytek těla. Kdyby 90 % mozku bylo zbytečných, pak by existovala značná výhoda pro přežití lidí s menšími, výkonnějšími mozky. Proces přírodního výběru by eliminoval energeticky neefektivní mozky.
  • Monitorování mozku: Technologie jako pozitronová emisní tomografie (PET) a funkční magnetická rezonance (fMRI) dovolují monitorovat aktivitu žijícího mozku. Odhalují, že i v průběhu spánku všechny části mozku vykazují určitou mírnou aktivitu. Jenom v případě vážného poškození má mozek „tiché“ oblasti.
  • Lokalizace funkce: Spíše, než aby se mozek choval jako celek, má rozdílné části pro rozdílné úlohy zpracování informací. Desítky let výzkumu neobjevily žádné oblasti, které by neměly specifickou funkci.
  • Mikrostrukturální analýza: V metodě pro záznam elektrofyziologické aktivity jediné buňky (single-unit recording) výzkumníci zavedou do mozku malé elektrody. Jestliže by bylo 90 % buněk neaktivních, tato metoda by nějaké již dávno odhalila.
  • Metabolické studie: Další vědecká technika zahrnuje zjišťování vstřebání radioaktivní molekuly do mozku. Jestliže by bylo 90% mozku neaktivní, tak by se tyto neaktivní buňky ukázaly jako prázdné oblasti na následném radiografu mozku, nicméně žádné prázdné oblasti přístroj nezaznamená.
  • Nemoci mozku: Nepoužívané mozkové buňky mají tendenci degenerovat. Takže jestliže by bylo 90 % mozku neaktivní, pitva dospělého mozku by odhalila velkou degeneraci.

Odpůrci Barryho Bayersteina[kdo?] tvrdí, že nejde o to, že by 90 % mozku bylo neaktivních, nýbrž že je člověk neumí využít.

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 10% of brain myth na anglické Wikipedii.