Příze tvarované nepravým zákrutem

Příze tvarované nepravým zákrutem jsou nízkoroztažné výrobky s tepelně stabilizovaným zkadeřením (viz Pospíšil).

Tvarovaný polyamidový filament

Princip tvarování

Příze z termoplastického materiálu se dlouží, zakrucuje a tepelně stabilizuje.

• Podle starší metody používané se asi od začátku 70. let 20. století se dlouží nedloužené filamenty (LOY), zakrucují, zahřívají a chladí před průchodem magnetickým vřetenem, s pomocí kterého se přízi uděluje zákrut. V okamžiku průchodu vřetenem se zákrut ruší, v přízi však zůstává zkadeření. Otáčky magnetického vřetena dosahují až 800 000 / min.

Popsaná metoda se používá od 90. let jen ojediněle, např. ke tvarování polyamidových efektních přízí.

• Asi od roku 1990 se k tvarování používají téměř výhradně částečně orientované filamenty (POY). V nepřetržitém procesu probíhá

(simultánně) dodlužování (na cca 25 %), zakrucování, zahřívání a chlazení – odkrucování – 2. stabilizace zahříváním a chlazením – maštění (1,5-2,5% emulze) – navinování příze.

Magnetické vřeteno je zde nahrazeno soustavou frikčních kotoučů, které se otáčejí na třech vřetenech seřazených do tvaru trojúhelníku. Vřetena se otáčejí rychlostí do 16 000/min (Hearle/Hollick/Wilson str. 16-50).

Zpracovávaný materiál

Podmínka: termoplastické polymery, nejvhodnější jsou dosud multifilamenty z polyesteru, polyamidu a polypropylenu v jemnostech 5-30 tex.

V roce 2010 se odhadovala světová produkce přízí tvarovaných nepravým zákrutem:

• z polyesterových filamentů – 8 milionů tun na 308 330 tvar. jednotkách (z roku 2005)
• z polyamidových filamentů – 150 000 tun na 6 872 tvar. jednotkách (z roku 2005)

(Nepatrné, neevidované množství bylo tvarováno z polypropylenových filamentů).

Asi 90 % přízí bylo vyrobeno v Číně a v Indii (Atkinson str. 191-193).

Konstrukce tvarovacích strojů

Princip konstrukce strojů na začátku 21. století se zakládá na patentu Angličanů Finlaysona a Happeye z roku 1933.

První stroje přišly na trh v 50. letech s odváděcí rychlostí 200 m/min., moderní zařízení dosahují rychlosti 1500 m/min., v praktickém provoze se používá

900 m/min pro polyester a

1100 m/min pro polyamid (Atkinson str. 28-29)

Stroje se staví až s 240 vývody .

K pracovním ústrojím těchto tzv. tandemových strojů patří zejména:

Zakrucovací ústrojí s 4-8 frikčními kotouči (ø cca 50 mm, tloušťka 6-9 mm) upevněnými nad sebou na 3 vřetenech rozmístěných do trojúhelníku. Středem trojúhelníku prochází zpracovaná příze, třením o povrch kotoučů dostává příze cca 5000 zákrutů na metr. Počet udělených zákrutů je závislý především na vlastnostech povrchu kotoučů (keramika nebo polyuretan) a na počtu frikčních kotoučů (Atkinson str. 59-76).

Topnou komorou (cca 2 m dlouhou) prochází příze během zakrucování. Komora je naplněna tekutinou, vyhřívá se nejčastěji párou na 190-230 °C, za ní následuje asi 1 m dlouhá chladicí trubice. Polyester se chladí na 70-90 °C, polyamid na 50 °C.

Ke 2. stabilizaci se používají trubice (3-5 mm, 1-1,5 m dlouhé), vyhřívané až na 240 °C. Při průchodu se příze nesmí dotýkat obalu topného tělesa (Atkinson str. 30-47).

Vlastnosti a použití příze

Příze tvarované nepravým zákrutem mají roztažnost maximálně 50 %, jsou odolné proti oděru, pevné, mají dobré izolační vlastnosti a dostatečně absorbují vlhkost.

Vyrábějí se z nich tkaniny a zátažné i osnovní pleteniny s použitím zejména na sportovní oděvy, spodní prádlo a bytové textilie (Atkinson str. 172-190).

Z vyráběného množství na začátku 21. století se dá odvodit, že se tyto příze nacházejí nejméně v 15 % všech textilií.

Literatura

• Atkinson: False twist textured yarns, Woodhead Publishing 2012, ISBN 978-1-84569-933-8
• Hearle/Hollick/Wilson: Yarn texturing technology, Woodhead Publishing 2001, ISBN 1-85573-575-X, str. 97-184
• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 540-546