Pýchavka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pýchavka obecná

Pýchavka obecná
Pýchavka obecná
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: pýchavkovité (Lycoperdaceae)
Rod: pýchavka (Lycoperdon)
Druh: pýchavka obecná
Binomické jméno
Lycoperdon perlatum
Pers., 1796
Poddruhy
Synonyma

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[3][4] Plodnice má průměr 3 – 8 cm a je vysoká 4 – 6 cm.[3] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[5] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[3] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[5] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5 – 4,5 µm.[3]

V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[6]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[3][4][5]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[6] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.

V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[7]

Etymologie slova[editovat | editovat zdroj]

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. Tento oblak na nás v podstatě foukne.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lycoperdon perlatum na anglické Wikipedii.

  1. a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Lycoperdon perlatum (pýchavka obecná) [online]. BioLib.cz, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.  
  2. Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188.  
  4. a b KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.  
  5. a b c Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online].  [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259.  
  6. a b ERHARTOVI, J. A M.. Houbařský atlas. [s.l.] : Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2.  
  7. Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525-526. Dostupné online.  
  8. Pýchavka. Martina Bímová. . Dostupné online.