Pýchavka obecná
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pýchavka obecná
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Lycoperdon perlatum Pers., 1796 |
||||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.
Obsah |
Popis [editovat]
Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[3][4] Plodnice má průměr 3 – 8 cm a je vysoká 4 – 6 cm.[3] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[5] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[3] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[5] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5 – 4,5 µm.[3]
V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[6]
Výskyt [editovat]
Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[4][5][3]
Použití [editovat]
Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[6] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.
V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.
Zdravotní rizika [editovat]
V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[7]
Etymologie slova [editovat]
Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. Tento oblak na nás v podstatě foukne.[8]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lycoperdon perlatum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz - Lycoperdon perlatum (pýchavka obecná) [online]. BioLib.cz, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. s. 188.
- ↑ a b KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259.
- ↑ a b ERHARTOVI, J. A M.. Houbařský atlas. [s.l.] : Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2.
- ↑ Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525-526. Dostupné online.
- ↑ Pýchavka. Martina Bímová. . Dostupné online.
