Ostrorepi

Ostrorepi Stratigrafický výskyt: silur – současnost
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hrotnatci (Merostomata)
Řád	ostrorepi (Xiphosura) Latreille, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrorepi (Xiphosura) jsou řád vodních členovců patřících mezi klepítkatce. Mezi ostrorepy patří mnoho zaniklých skupin a rodů. Do této skupiny se řadí 42 známých rodů, z nich žijí i v současnosti jen tři rody. Skupina se téměř nezměnila za stovky milionů let a dnešní ostrorepi se těm dávno vymřelým velmi podobají, proto jsou ostrorepi označováni za živoucí fosílie. Ostrorepi patří spolu s vymřelými eurypteridy do třídy hrotnatci. Dnešní ostrorepi dosahují velikosti až 60 centimetrů, ale prvohorní byli mnohem menší, někteří měřili jen 1 cm.

Popis

Tělo ostrorepů je chráněno kutikulou. Ostrorepi mají hemolymfu (krvomízu), což je modrá obdoba krve obsahující měď. Jejich potravou jsou drobní živočichové, které loví zahrabáni na mořském dně. Páření probíhá v mělké vodě, nakladeno je 200–300 vajíček. Vajíčka, která jsou velká 2–3 mm, jsou nakladena na pobřeží do písku. Tělo mají kryté krunýřem. Mají pět párů nohou, přičemž klepítky jsou zakončeny čtyři páry. Živí se především menšími bezobratlými živočichy. Většinou jsou zahrabaní na mořském dně, ale dokáží i plavat.

Klasifikace

Z 42 známých rodů žijí v současnosti jen tři rody, které čítají čtyři druhy – ostrorep americký (Limulus polyphemus), ostrorep východoasijský (Trachypleus tridentatus), ostrorep kruhoocasý (Carcinoscorpius rotundicauda) a ostrorep velký (Trachypleus gigas). Nejstarší známí ostrorepi pocházejí z období siluru.

Reference

Portály: Živočichové