Ondřej Škrabal
| Ondřej Škrabal | |
|---|---|
 Ondřej Škrabal, Divadlo pod Palmovkou 2019 | |
| Narození | 1992 (31–32 let) Uherské Hradiště |
| Povolání | spisovatel, divadelní režisér a prozaik |
| Témata | divadelní režie a próza |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřej Škrabal (* 1992) je spisovatel, divadelní režisér a publicista; zakladatel pražského divadelního Studia Rote a bývalý šéfredaktor Psího vína.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
V roce 2016 založil Škrabal pražské divadelní Studio Rote, ve kterém je podepsán pod inscenacemi jako Sebeobviňování (Peter Handke), Bunkr (MeetFactory), Tu noc těsně před lesy (Bernard-Marie Koltès, Divadlo X10)[1] nebo Královna duchů (Elfriede Jelinek, A studio Rubín).[2][3] Spolu s Lubošem Svobodou přetvořil časopis Psí víno do on-line literární platformy.[4]
V roce 2018 vyšel jeho knižní debut Platná pravidla pro herce.[5] Ve stejném roce obdržel za text Zjevení pudla ocenění na festivalu Nová Dráma. Za pozdější stejnojmennou inscenaci v Divadle Komedie byl Martin Pechlát nominován na Cenu Thálie 2019.[6] RTVS natočil text jako rozhlasovou hru s Dušanem Cinkotou.[7][8]
Dlouhodobě spolupracuje s ČRo Vltava. Jeho texty se objevují v médiích jako A2, Salon Práva, Respekt, Radio Wave, Full Moon, Tvar, Kapitál a dalších.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- Platná pravidla pro herce, Lačnit Press 2018 – poezie/konceptuální literatura
- Zjevení pudla, Studio Rote 2018 – divadelní text
- Soukromý výklad pravidel hry Go in Básne SK/CZ 2018, literarnyklub.sk 2018 – poezie
- zima, jaro, léto, podzim... a zima – s Ondřejem Buddeusem, Alžbětou Stančákovou a Sárou Vybíralovou, Papelote, 2016
- Cesta k billboardu, Listen 2022 - krátké prózy
Beletrie – noviny a časopisy[editovat | editovat zdroj]
Eseje a publicistika[editovat | editovat zdroj]
- Divadlo a digitalita, Salon Práva[11]
- Absence katarze, Salon Práva[12]
- Konec narcistních falokratů, A2[13]
Ocenění, nominace[editovat | editovat zdroj]
- 2013, Cena Maxe Broda (CZ), esej Proč číst Kafku
- 2016, Rezidence Meetfactory – zakončená autorskou inscenací Bunkr
- 2018, Nová Dráma (SK), 2018 – za text Zjevení pudla
- 2018, Dramatická cena Aura-pontu (CZ), 2018 – 3. místo za text Syntetická hostina
- 2020, Dresdner Lyrikpreis / Drážďanská cena za poezii (DE) – nominace
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RECENZE: Představení u Stalina vylepšují pejskaři, turisté i zevlouni. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-08-12 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
- ↑ 27. leden 2018 - Kultura+ | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Nenechat se sbalit do Ikea tašky – Divadelní noviny [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Psí víno – Digitální kurátorská platforma pro současnou poezii. Psí víno [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Došlo do redakce – Divadelní noviny [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Blogy - Lukáš Holubec: Cesta do hlubin hercovy duše. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Rozhlasová hra: Ondřej Škrabal – Zjavenie pudla. rtvs.sk [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rozhlasová hra: Zjavenie pudla / Trailer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Lodní deník VI. – Jarní opatření. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Nemožnost westernu. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Divadlo a digitalita. Ondřej Škrabal k proměně scénických umění po koronaviru. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Škrabal: Absence katarze. Sametová revoluce a náš postdramatický svět. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Soumrak narcistních falokratů. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Škrabal na Wikimedia Commons
