Nepravé dveře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nepravé dveře

Nepravé dveře je moderní označení užívané v egyptologii pro zvláštní druh stély v podobě plasticky vyvedených, avšak slepých dveří, uprostřed se závěsem stočeným do podoby kulatého překladu.[1] Byly významnou architektonickou součástí staroegyptských hrobek a chrámů[2] a představovaly středobod staroegyptského zádušního kultu.[3] Poprvé se objevují a poté jsou hojně rozšířeny v obětních kaplích v době Staré říše, významné místo si však udržely i v obdobích následujících.[4]

Bývaly zhotovovány[2] z jedné i více částí z kamene, méně často ze dřeva, zpravidla ve skutečných nebo větších rozměrech. Provedením se jednotlivé exempláře mohou značně lišit: zatímco někdy jsou vyvedeny velice realisticky, jindy jsou jen symbolicky naznačeny. V některých případech napodobují průčelí královského paláce. Po stranách pomyslného „vstupu“ je zobrazován zemřelý, ojediněle je plasticky znázorněn, jak přímo ze dveří vystupuje[2] (působivým příkladem jsou dveře v Iduově hrobce v Gíze[4]); kromě něj se ve výzdobě objevují někdy i jeho příbuzní nebo služebníci přinášející obětiny, výjimečně i bohové.[2] Častá je scéna nad portálem, kdy zemřelý (někdy i s další osobou) sedí před obětním stolem. Nezbytnou součástí výzdoby byly nápisy uvádějící jméno a tituly majitele hrobky, dále také pohřební texty.[2]

Nepravé dveře plnily obdobnou funkci jako serdab: protože byly vsazovány do západní (tj. podsvětí bližší) stěny obětních kaplí[5] a v jejich bezprostřední blízkosti stával obětní stůl a prohlubeň pro úlitby,[4] kde příbuzní zemřelému přinášeli obětiny, a současně přiléhaly k uzavřené části hrobky, tvořily předěl mezi světem mrtvých a světem živých[2]ka majitele hrobky jimi vstupovalo z pohřební komory do kaple, takže zemřelý mohl být účasten na obětinách, které mu byly přinášeny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 192 s. S. 182. 
  2. a b c d e f VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 336n. 
  3. Český egyptologický tezaurus [online]. [cit. 2008-10-28]. Dostupné online. 
  4. a b c FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 192 s. S. 31n. 
  5. VERNER, Miroslav. Objevování starého Egypta : půlstoletí českých egyptologických výzkumů ve stínu pyramid. Praha–Litomyšl: Paseka, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7185-896-6. S. 382. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]