Náměstí T. G. Masaryka 51 (Kamenický Šenov)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Náměstí T. G. Masaryka 51 (Kamenický Šenov)
Sklářský exportní dům (pohled z jihovýchodu, léto 2020)
Sklářský exportní dům (pohled z jihovýchodu, léto 2020)
Základní informace
Slohklasicistní
ArchitektAdolf Richter
Výstavba1772
Přestavba1902; 2. polovina 20. století
Materiálykámen, cihla, dřevo
Další majiteléFranz Zahn; Gustav Adolf Palme
Současný majitelměsto Kamenický Šenov
Poloha
Adresanám. T. G. Masaryka č.p. 51, 471 14 Kamenický Šenov, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška523 m n. m.
Souřadnice50°46′22,27″ s. š., 14°28′18,8″ v. d.
Sklářský exportní dům
Sklářský exportní dům
Sklářský exportní dům na mapě ČR
Další informace
Rejstříkové číslo památky106595 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na budovu z prostřední části ulice „Harryho Palme“

Náměstí T. G. Masaryka 51 (Kamenický Šenov) je bývalý sklářský exportní dům – klasicistní objekt nacházející se v Libereckém kraji v okrese Česká Lípa na Náměstí T. G. Masaryka číslo popisné 51 v Kamenickém Šenově.[1] Dům (v jihozápadní části šenovského náměstí T.G.M.)[2] nechal vystavět v roce 1772 obchodník se sklem Franz Zahn.[3] Od 19. století byl objekt v držení výrobce lustrů Gustava Adolfa Palmeho.[3][p. 1] Klasicistně pojatá rozsáhlá stavba členitého půdorysu byla stavebně pozměněna na začátku 20. století[10][11] a ve druhé polovině 20. století. Veřejnosti nepřístupný areál domu byl vzat pod státní památkovou ochranu od 30. prosince 2020.[11][10][p. 2]

Podrobněji[editovat | editovat zdroj]

Popis prvků zasluhujících pozornost[editovat | editovat zdroj]

Obytný objekt se nachází na pozemku ohrazeném oplocením a je obklopen zahradou.[2] V jižní části tohoto oplocení se dochovala historická podezdívka z pískovce (relikt oplocení) a vjezdová brána.[1] Před západním průčelím domu je zpevněný (dlážděný) dvůr.[1] Severně od obytného domu doplňuje celkovou podobu areálu drobná samostatná stavba kočárovny (kočárny).[1][11]

Podstata památkové hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Dům je příkladem relativně dobře dochovaného tzv. sklářského exportního domu, který je svým způsobem charakteristický pro historickou zástavbu v Kamenickém Šenově a zároveň dobře slouží jako doklad postupného vývoje specifických stavebních zvyklostí v dané oblasti.[11] Historická podoba domu má památkovou hodnotu, ale zároveň objekt nezaměnitelným způsobem zapadá do historického prostředí vlastního jádra městské šenovské památkové zóny.[11]

Důvodem pro památkovou ochranu je řada historických stavebních konstrukcí a architektonických detailů, které souvisí s předešlou funkcí domu. Z tohoto pohledu je třeba vyzdvihnout unikátně dochované skladovací prostory (vestavěné regály skladovacího prostoru) nalézající se v podkroví objektu.[11] Pozornost zaslouží i samotná dispozice domu a řada historických výplní otvorů.[11]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dům je zmiňován (podle pamětních spisů Harryho Palmeho) již v roce 1772.[11] Tehdy jej vlastnil obchodník se sklem Franz Zahn.[11] Půdorysná stopa objektu (se západním křídlem a dalšími přístavbami) je patrná i na mapě stabilního katastru z roku 1843. V roce 1902 prošel objekt výraznou proměnou při úpravách podle dochované plánové dokumentace (podepsané místním stavitelem Adolfem Richterem). K domu byl přistavěn východní rizalit pojednaný v historizujícím slohu. K výstavbě severovýchodní přístavby a kočárovny došlo nejspíše na přelomu 19. a 20. století. Na jednotlivé byty byl dům rozčleněn ve 2. polovině 20. století, kdy během těchto necitlivých úprav došlo k výměně řady okenních výplní a k částečným úpravám dispozice.[11]

  • Budova na dobových snímcích
  • Na kolorované pohlednici datované k roku 1901
    Na kolorované pohlednici datované k roku 1901
  • Na černobílé pohlednici (mezi léty 1932 až 1945)[12]
    Na černobílé pohlednici (mezi léty 1932 až 1945)[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Gustav Adolf Palme (1866–1908) – člen početného rodu Palmeů.[4] Jeho otcem byl Elias Palme (1827–1893),[5] jeho matkou byla Johanna Palme (rozená Günther) (1834–1902).[6] V roce 1874 vstoupili do rodinného podniku Eliasovi synové Reinhold Palme (1854–1918)[7] a Franz Friedrich Palme (1858–1929);[8] později i třetí Eliasův syn Gustaf Adolf Palme. Reinhold Palme absolvoval techniku v saském městě Mittweida, vyučil se pasířství u otce a částečně v Berlíně a Anglii, proto převzal kovovýrobu a vedení kovodílen.[9] Franz Friedrich Palme s obchodním vzděláním se věnoval návrhům svítidel, obchodní činnosti a později i vedení závodu.[9] Roku 1890 se starší synové stali podílníky firmy, nejmladší třetí syn Gustav Adolf Palme převzal po svém bratru Friedichovi funkci prokuristy – správce financí.[9]
  2. ↑ Katalogové číslo: 1000004133; kulturní památka – rejstříkové číslo ÚSKP 106595.[11][10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Kamenický Šenov, náměstí TGM, areál domu čp. 51. [online]. web: Metainformační systém (MIS); Národní památkový ústav (NPÚ), 2012-12-01, rev. 2020-12-10 [cit. 2022-01-28]. Kočárovna; dlážděný dvůr; oplocení; brána; pohledy na objekt; Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku. Dostupné online. 
  2. ↑ a b nám. T. G. Masaryka 51, 471 14 Kamenický Šenov, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-01-28]. GPS souřadnice: 50.7728275N, 14.4719850E (50°46′22,33″ s. š., 14°28′19,15″ v. d.). Dostupné online. 
  3. ↑ a b POLÁK, Jaroslav. Kamenický Šenov na starých pohlednicích = Steinschönau auf alten Ansichtskarten. 1. vyd. Děčín; Město Kamenický Šenov: PolArt, 2013. 175 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87286-17-3. S. 103. Souběžný německý text; Obsahuje bibliografii. 
  4. ↑ Gustav Adolf Palme (* 4. února 1866, Kamenický Šenov – 18. září 1908) [online]. web: Geni com [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Elias Palme (* 10. března 1827, Kamenický Šenov – 31. prosinec 1893, Kamenický Šenov) [online]. web: Geni com [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Johanna Palme (rozená Günther) (* 17. srpna 1834, Kamenický Šenov – 14. listopadu 1902) [online]. web: Geni com [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Reinhold Palme (* 19. listopadu 1854, Kamenický Šenov – 1918) [online]. web: Geni com [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Franz Friedrich Palme (* 16. listopadu 1858, Kamenický Šenov – 14. února 1929, Kamenický Šenov) [online]. web: Geni com [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c PALME, Franz Friedrich (* 16. listopadu 1858 – Kamenický Šenov – 14. února 1929 – Kamenický Šenov ) [online]. web: Vlastivědný spolek Českolipska [cit. 2022-01-30]. Sklář, obchodní vedoucí firmy Eliase Palmeho, autor knihy o sklářském průmyslu. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Liberecký kraj, okres Česká Lípa, Kamenický Šenov, Kamenický Šenov, nám. T. G. Masaryka č.p. 51 [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h i j k Areál domu (nám. T. G. Masaryka č.p. 51; Liberecký kraj; Okres Česká Lípa; Kamenický Šenov) [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2022-01-28]. Katalogové číslo: 1000004133; kulturní památka – rejstříkové číslo ÚSKP 106595 - veřejnosti nepřístupný dům památkově chráněný od 30. prosince 2020). Dostupné online. 
  12. ↑ Kreditanstalt der Deutschen [online]. web: ČNB cz [cit. 2022-01-30]. Fondy archivu ČNB; Úvěrová dokumentace; časový rozsah fondu: 1932 - 1945. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Náměstí_T._G._Masaryka_51_(Kamenický_Šenov)&oldid=23575495“