Minnesota Transracial Adoption Study

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Minnesota Transracial Adoption Study je studie z let 1975 až 1992, která zkoumala inteligenci u černošských a rasově smíšených (míšenci černochů s bělochy) dětí adoptovaných do bělošských rodin.

V USA jsou průměrné naměřené IQ u černošských dětí 85 a u bělošských 100. Existují spory o to, do jaké míry jsou rozdíly geneticky podmíněny a do jaké míry jsou následkem vlivu prostředí. Autoři studie byli známi svými názory preferujícími vliv prostředí na tyto rozdíly.[1] Studie zjišťovala na černošských a rasově smíšených dětech adoptovaných v nízkém věku a vychovávaných u bělošských adoptivních rodičů z vyšší střední třídy, kteří měli vysoké příjmy i vzdělání a byli natolik antirasisticky zaměřeni, aby do své rodiny adoptovali černé dítě, jaký vliv má výchova a jaký genetické dispozice.

První měření proběhlo v roce 1975 u sedmiletých dětí a výsledky z něj byly publikovány v roce 1976.[2] Druhé měření inteligence proběhlo u 196 z původních 265 dětí v roce 1985, ale výsledky byly publikovány až v roce 1992.[3] Autory shrnutí výsledků z roku 1976 jsou Richard Weinberg a Sandra Scarr. V roce 1992 se k nim připojil Irwin D. Waldman. Během výzkumu bylo v 70. letech Scarrové a Weinbergovi vyhrožováno smrtí černošskými levicovými aktivisty, kteří, navzdory skutečnosti, že Weinberg a Scarrová předpokládali, že studie prokáže neexistenci geneticky daných rozdílů, požadovali zastavení výzkumu.[4]

Výsledky z věku 7 let byly autory studie prezentovány jako podporující názor, že rasové rozdíly v IQ jsou způsobeny pouze vlivem prostředí. Na podporu tohoto zdůrazňovali, že průměrné IQ zkoumaných černých dětí bylo vyšší než IQ průměrné bělošské populace a jen o málo zaostávají za ve studii testovanými bělochy. Naopak výsledky z roku 1985, když děti dospěly do věku 17 let, ukázaly, že i mezi adoptovanými existují jasné inteligenční rozdíly mezi černochy a bělochy. Běloši vykazovali v průměru podstatně vyšší IQ než rasoví míšenci a ti zase vyšší IQ než černoši. Stejně to dopadlo v percentilu školní úspěšnosti.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Skupina IQ ve věku 7 let IQ ve věku 17 let
Neadoptované se dvěma bělošskými biologickými rodiči 117 109
Adoptované se dvěma bělošskými biologickými rodiči 112 106
Adoptované s jedním bělošským a druhým černošským biologickým rodičem 109 99
Adoptované se dvěma černošskými biologickými rodiči 97 89

Přepočtené výsledky[editovat | editovat zdroj]

Ulrich Neisser uvedl, že výsledky potřebují vzhledem k řadě faktorů přepočet.[5] Ten provedl v roce 2000 John Loehlin. Přepočtené výsledky pak vypadají takto:

Skupina IQ ve věku 7 let IQ ve věku 17 let
Neadoptované se dvěma bělošskými biologickými rodiči 110.5 105.5
Adoptované se dvěma bělošskými biologickými rodiči 111.5 101.5
Adoptované s jedním bělošským a druhým černošským biologickým rodičem 105.4 93.2
Adoptované se dvěma černošskými biologickými rodiči 91.4 83.7

[6]

Interpretace výsledků[editovat | editovat zdroj]

Výsledky adoptovaných ve věku 7 let byly autory prezentovány jako podporující názor, že rasové rozdíly v IQ jsou způsobeny pouze vlivem prostředí. Výsledky z roku 1985 byly publikovány až se značným zpožděním v roce. David Duke vysvětluje toto zpoždění neochotou přiznat to, co studie skutečně prokázala.[7] Autoři studie se nejprve snažili naznačit, že dominantní je vliv prostředí, ale později Sandra Scarr prohlásila, že se s kolegy snažili udělat výsledek přijatelnější pro zastánce vlivu prostředí, což v retrospektivě považuje za chybu. Studie podle ní může svědčit jak o tom, že rasové rozdíly jsou dány geneticky, tak prostředím.[8]

Odborníky preferujícími hereditární vysvětlení rasových rozdílů v inteligenci byly celkové výsledky přijaty jako jednoznačný důkaz toho, že podstatnou příčinou rozdílů mezi černochy a bělochy je dědičnost. V nižším věku mohla mít vliv raná socializace, ale nakonec projevil vliv dědičnosti a adoptované děti se výší svého IQ daleko více blížily průměru své rasy než-li rasy svých adoptivních rodičů. Výchova má též vliv na výši inteligence, ale dědičný základ hraje zásadní roli a ani výchova jej nemůže změnit.[9][10][11]

V prvním testování došlo k chybnému zařazení některých rasově smíšených dětí k černošským, protože jejich adoptivní rodiče věřili, že mají černošský původ. Skutečnost, že tyto děti skórovaly v obou testech v průměru stejně jako ostatní rasově smíšení, tj. lépe než černoši, je podle profesora Rushtona zjevným důkazem, že geny hrají podstatnou roli navzdory prostředí a vnímání okolí.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DUKE, David. Moje probuzení. 1. vyd. Praha : Kontingent Press, 2009 ISBN 978-80-254-4167-1. s. 89
  2. Scarr, S., & Weinberg, R. A. (1976). IQ test performance of black children adopted by White families. American Psychologist, 31, 726-739.
  3. Weinberg, R. A., Scarr, S., & Waldman, I. D. (1992). The Minnesota Transracial Adoption Study: A follow-up of IQ test performance at adolescence. Intelligence, 16, 117-135.
  4. PEARSON, Roger. Race, Intelligence and Bias in Academe. Washington, D.C. : Scott-Townsend Publishers, c1991. 304 p ISBN 1878465023. s. 8
  5. Neisser, U.(1997).  "Never a Dull Moment". American Psychologist 52: 79–81. doi:10.1037/0003-066X.52.1.79. 
  6. John Loehlin (2000) "Group Differences in Intelligence" in Sternberg (Ed.) The Handbook of Human Intelligence. pp 185. Table 9.3
  7. DUKE, David. Moje probuzení. 1. vyd. Praha : Kontingent Press, 2009 ISBN 978-80-254-4167-1. s. 90
  8. Scarr, S. (1998). On Arthur Jensen's integrity. Intelligence, 26 (3), 227-232.
  9. Levin, M. (1994). Comment on Minnesota Transracial Adoption Study. Intelligence, 19, 13-20.
  10. Miller, Edward (1995). Mankind Quarterly, Vol. XXXV, (Spring 1995), No. 3, 267-291.
  11. Lynn, R. (1994). Some reinterpretations of the Minnesota Transracial Adoption Study. Intelligence, 19, 21-27.
  12. Rushton, J. P.(1995). Race, Evolution, and Behavior: A Life History Perspective, 2nd special abridged, Port Huron, MI:Charles Darwin Research Institute. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minnesota Transracial Adoption Study na anglické Wikipedii.