Milan Lichard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Lichard
Základní informace
Narození24. února 1853
Skalica
Úmrtí21. dubna 1935 (ve věku 82 let)
Užhorod
Povoláníhudební skladatel, muzikolog a sbormistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Lichard (24. února 1853 Skalica21. dubna 1935 Užhorod) byl slovenský hudební skladatel, novinář, sběratel lidových písní a muzikolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Skalici jako syn Daniela G. Licharda. Studoval na slovenském gymnáziu v Revúci a v Šoproni. Po maturitě studoval na technice v Budapešti a poté pracoval v Budapešti jako železniční úředník až do roku 1897. Vedle toho vystudoval na budapešťské Hudební akademii hru na fagot a na kontrabas. Účinkoval v symfonických orchestrech a i v orchestru budapešťského Národního divadla. Zpíval ve Slovenském zpevokolu a později se stal jeho sbormistrem.

V roce 1897 odešel do Turčianského Svätého Martina, kde až do roku 1907 působil jako správce Kníhtlačiarskeho účastinárského spolku. Vrátil se do Budapešti a pracoval jako redaktor "Slovenského denníka" a "Slovenského týždenníka". Pro své národní přesvědčení a obranu práv Slováků byl vězněn ve Vacově. Po vzniku Československa se stal cenzorem novin na ministerstvu a lektorem slovenské lidové písně na Hudobní akademii v Bratislavě. Od roku 1921 byl úředníkem Zemského úřadu v Užhorodě. V roce 1933 odešel do výslužby a o dva roky později v Užhorodě zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako skladatel byl samouk. Učil se z učebnic harmonie Hanse Richtra, Hugo Riemanna a Hectora Berlioze a ve své tvorbě se držel přísných pravidel z učebnic. Věnoval se hlavně sborovému zpěvu a harmonizaci slovenských lidových písní. Zkomponoval rovněž několik klavírních skladeb. Pokusil se i operu, ale její fragment spolu se staršími pracemi zničil při odchodu z Budapešti.

Roku 1900 vydal "Šesť vencov zo slovenských národných piesní zložených v antických stupniciach" a roku 1912 "Slovenský spevníček". Články a studiemi o slovenské lidové písni přispíval do "Slovenských pohledů" a "Našeho Slovenska". Ve Sborníku Matice slovenské publikoval "Príspevok k teórii slovenskej ľudovej piesne". Z jeho samostatných skladeb jsou nejznámější:

  • Jonášove piesne (1912)
  • Nevesta (melodram, 1903)
  • Zakliaty mládenec (scénická hudba ke hře I. Žiaka-Somolického)
  • Škovránok (smíšený sbor na slova Jána Botta)
  • Klavírní rapsódie f-moll a F-dur
  • Drobnosti pro klavír

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]