Mikrovlákenné aktivní uhlí
Mikrovlákenné aktivní uhlí (angl. activated carbon fibers, zkratka ACF, někdy také activated carbon microfilaments) je formou aktivního uhlí využívanou k průmyslové filtraci nebo jako aktivní složka krycích zdravotnických prostředků. Oproti jiným formám aktivního uhlí má vyšší chemickou čistotu a odlišnou fyzikální strukturu.
Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Zatímco klasické aktivní uhlí je běžně tvořeno destičkami/šupinkami grafitu, mikrovlákenné aktivní uhlí má vlákennou strukturu. Střední tloušťka vláken se pohybuje mezi 7 až 30 µm,[zdroj?] jeho délka je obvykle mezi 50 až 70 mm.[zdroj?] Díky tomu má materiál z mikrovlákenného aktivního uhlí vyšší pružnost a ohebnost a také vyšší měrný povrch než aktivní uhlí v podobě destiček. Může tak pohltit více látky a je proto lepší adsorbent.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Mikrovlákenné aktivní uhlí je získáváno pyroliticky tzv. karbonizací (česky zuhelnatěním) vláken rostlinného původu, např. hydroviskózových vláken.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Průmyslová filtrace[editovat | editovat zdroj]
Mikrovlákenné aktivní uhlí je pro svoje vlastnosti vhodné pro fyzi- i chemi-sorpci. Je využíváno při průmyslové filtraci v rámci nejrůznějších filtračních procesů, zejména v jaderné energetice, potravinářství a ochraně životního prostředí.[zdroj?]
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
Ve zdravotnictví je pro svoje vlastnosti mikrovlákenné aktivní uhlí používáno jako aktivní složka v krycích a obvazových materiálech sendvičového typu. Je tak v kontaktu s povrchem rány, kde pomáhá urychlovat srážení krve a zastavit krvácení, zatímco zamezuje přístupu cizích látek a nečistot. Vytváří a udržuje příznivé mikroklima k hojení chronických a obtížně hojitelných ran.
Mikrovlákenné aktivní uhlí má ve zdravotnictví zejména tyto oblasti použití:
- ošetření akutních a krvácejících ran, kde je aplikováno jako suchá uhlíková vrstva
- léčba obtížně hojitelných ran, kde se preferuje tzv. „mokré hojení“, např. při léčbě bércových vředů
- první pomoc při otravě rány nebo jako součást ošetření při bodnutí, kousnutí či jiném poranění jedovatými organismy
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STRACENSKÁ, Júlia. Sledovanie antimikrobiálnej aktivity materiálov vlhkého hojenia pri ošetrovaní chronických rán. Brno, 2013 [cit. 2020-09-03]. 190 s. Dizertační práce. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně. . Dostupné online. (slovensky)
- LIU, Wei; ADANUR, Sabit. Desulfurization Properties of Activated Carbon Fibers. S. 155892501400900. Journal of Engineered Fibers and Fabrics [online]. 2014-06. Roč. 9, čís. 2, s. 155892501400900. DOI 10.1177/155892501400900208.
- MENÉNDEZ-DÍAZ, J.A.; MARTÍN-GULLÓN, I. Chapter 1 Types of carbon adsorbents and their production. S. 1–47. Interface Science and Technology [online]. 2006. Roč. 7, s. 1–47. DOI 10.1016/S1573-4285(06)80010-4.
- LEE, Ting; OOI, Chee-Heong; OTHMAN, Radzali; YEOH, Fei-Yee. Activated carbon fiber - The hybrid of carbon fiber and activated carbon. S. 118–136. Reviews on Advanced Materials Science [online]. 2014 [cit. 2022-01-30]. Roč. 36, čís. 2, s. 118–136. Dostupné online. (anglicky)
- LINARES-SOLANO, Angel; CAZORLA-AMORÓS, Diego. Activated Carbon Fibers. S. 155–169. Handbook of Advanced Ceramics [online]. 2013. S. 155–169. DOI 10.1016/B978-0-12-385469-8.00010-1.