Mieming

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mieming
Mieming od východu
Mieming od východu
Mieming – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresImst
Mieming
Mieming
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha50,39 km²
Počet obyvatel3 828 (1. 1. 2021)
Hustota zalidnění68,37 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.mieming.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@mieming.at
PSČ6414
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mieming je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolskookrese Imst.

Žije zde 3 828 obyvatel (1. 1. 2021).[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Mieming se nachází uprostřed Miemingské náhorní plošiny nad údolím Oberinntalu, na úpatí Miemingských hor. K území obce patří také malá část údolí Gaistal odbočující z Leutaschu, která se nachází již za řetězcem Mieminger. Mieming tak na severu sousedí se státní hranicí s Německem. Jižní hranice obce prochází středem řeky Inn.

Díky klimaticky příznivé poloze, která je i v zimě velmi slunečná, blízkosti tržního města Telfs a dobrému napojení na inntálskou dálnici A12 zažívá Mieming výrazný růst osídlení; čtvrti Barwies a Obermieming se prakticky srostly a dynamicky se rozvíjejí i osady Weidach a Untermieming. Především se do Innsbrucku stěhuje stále více mladých párů, které sem dojíždějí.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Území obce zahrnuje následující čtyři lokality (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2021) s přidruženými obcemi:

  • Barwies (1110)
    • Freundsheim
    • Fronhausen
    • Krebsbach
    • Lärchet
    • Zirchbichl
  • Obermieming (1570)
    • Lehnsteig
  • See (524)
    • Tabland
    • Weidach
    • Zein
    • See
  • Untermieming (624)
    • Fiecht
    • Untermieming

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s obcemi:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení oblasti, kde se dnes nachází Mieming, sahají do roku 15 př. n. l., kdy Římané dobyli údolí řeky Inn a připojili je ke své provincii Rhaetia. Stopy po tomto osídlení však dodnes chybí, i když lze předpokládat, že se zde nějací lidé usadili. Lze také předpokládat, že existovalo spojení mezi cestou Via Claudia Augusta, která vedla přes Fernpass do Augsburgu, a cestou z Veldideny přes Scharnitz do Augsburgu, která vedla přes dnešní Mieming.

Po zániku Římské říše v roce 476 n. l. se Tyrolsko stalo součástí Vizigótské říše a Bavoři se pokojně stěhovali do oblasti osídlení. I když přesné datum osídlení Bavory není známo, je jisté, že Mieming rozhodně patří do starých bavorských sídelních oblastí.[2]

První písemná zmínka pochází z roku 1071, kde je "Mieminga" poprvé zmíněna mezi ostatními majetky v nadačním seznamu augsburského kolegiátního kláštera svaté Gertrudy. Název s typickou bavorskou příponou -ing se vztahuje k původnímu osadníkovi jménem Miemo.[3]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Blason: V děleném bílo-červeném štítě v bílém poli jalovcová ratolest.

Obecní znak, udělený v roce 1953, znázorňuje tyrolské národní barvy s bílou a červenou. Jalovcová větev odkazuje na skutečnost, že tato rostlina je rozšířená v oblasti Miemingeru, což je zmíněno již v tyrolské zemské říkance z roku 1558.[4]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mieming na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1731 v excel tabulce
  2. Gemeinde Mieming: Über die Besiedlung unseres Gebietes. Dostupné online. [cit. 2021-08-30]
  3. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner, 2009. 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 216. 
  4. WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 11. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]