Michael Layer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Michael Layer (25. září 1796 Solbad Hall, Tyrolsko–7. prosince 1851 Praha) byl montanista, c. k. horní rada.

Michael Layer
Narození25. září 1796
Hall in Tirol
Úmrtí7. prosince 1851 (ve věku 55 let)
Praha
Alma materBáňská akademie v Banské Štiavnici
PovoláníBergbeamter
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl správce nemocnice a později městského právníka v Hall in Tirol. Po vystudování Báňské akademie v Bánské Štiavnici v roce 1818 nastoupil jako praktikant Horního dvorního účetnictví ve Vídni.[1][2][3] V roce 1819 krátce pracoval v solném dole Aussee a následně se stal koncipientem Dvorní komory pro mincovní a hornické záležitosti. V roce 1824 pracoval jako pomocný úředník v solivaru v Hall in Tirol, kde se stal od roku 1828 správcem varny (solivaru). Jako specialista Horní dvorní komory podnikal průzkumné cesty, na nichž hledal nové možnosti hornické činnosti, nejen v Rakousku, mimo jiné v Karpatech a nížinách v Rumunska. V období 1830–1834 pracoval na Vrchním báňském úřadu jako čekatel na vyšší úřednické místo v Klagenfurtu. V roce 1838 byl vzhledem k jeho rozsáhlým znalostem v hornictví, hutnictví a strojírenství jmenován předsedou guberniální rady Vrchního báňského úřadu a zároveň soudcem v Příbrami.

Michael Layer přinesl Příbrami a železárnám ve Zbirohu pozoruhodný rozmach a položil základy velkolepého rozvoje uhelného hornictví v Sudetech. Byl ředitelem c. k. Kutebního ředitelství v Čechách, kde ve spolupráci s Josefem Fritschem řídili dolování. Rozdělil oblast Kladenska od Kralup nad Vltavou po Družec na sedm kutebních okruhů, na kterých byl zahájen a prováděn geologický průzkum.[4] Byly založeny doly Michael Layer (1842), Kübeck (1842), Thinnfeld a další. V roce 1855 veškerý dolový majetek c. k. Kutební komise se sídlem v Brandýsku převzala Společnost státní dráhy.[5]

V roce 1843 byl jmenován předsedou Centrálního báňského úřadu ve Vídni. Z této pozice usiloval o rozvoj uhelného hornictví v Banátu, zřízení železnice z Banátu k Dunaji a zřízení železáren v Rešici. Po roce 1848 obdržel místo státního podtajemníka v novém ministerstvu pro zemskou kulturu a hornictví.

Zemřel 7. prosince 1851 v Praze v hostinci U Zlatého anděla, kde byl stižen mrtvicí.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Layer, Michael. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  2. Österreichisches biographisches Lexikon 1815-1950 : Online-Edition.. Wien: Verl. der Österr. Akad. der Wiss Dostupné online. ISBN 3-7001-3213-1, ISBN 978-3-7001-3213-4. OCLC 260064910 
  3. Layer, Michael. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische, 2003 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (německy) 
  4. SEFERT, Josef. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola O lidech spojených s hornictvím na Kladensku, s. 710. 
  5. HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola Významné těžební společnosti kladenského revíru, s. 312. 
  6. Hončík ... c.d., s. 224

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]