Michael Layer
Michael Layer (25. září 1796 Solbad Hall, Tyrolsko–7. prosince 1851 Praha) byl montanista, c. k. horní rada.
| Michael Layer | |
|---|---|
| Narození | 25. září 1796 Hall in Tirol |
| Úmrtí | 7. prosince 1851 (ve věku 55 let) Praha |
| Alma mater | Báňská akademie v Banské Štiavnici |
| Povolání | Bergbeamter |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec byl správce nemocnice a později městského právníka v Hall in Tirol. Po vystudování Báňské akademie v Bánské Štiavnici v roce 1818 nastoupil jako praktikant Horního dvorního účetnictví ve Vídni.[1][2][3] V roce 1819 krátce pracoval v solném dole Aussee a následně se stal koncipientem Dvorní komory pro mincovní a hornické záležitosti. V roce 1824 pracoval jako pomocný úředník v solivaru v Hall in Tirol, kde se stal od roku 1828 správcem varny (solivaru). Jako specialista Horní dvorní komory podnikal průzkumné cesty, na nichž hledal nové možnosti hornické činnosti, nejen v Rakousku, mimo jiné v Karpatech a nížinách v Rumunska. V období 1830–1834 pracoval na Vrchním báňském úřadu jako čekatel na vyšší úřednické místo v Klagenfurtu. V roce 1838 byl vzhledem k jeho rozsáhlým znalostem v hornictví, hutnictví a strojírenství jmenován předsedou guberniální rady Vrchního báňského úřadu a zároveň soudcem v Příbrami.
Michael Layer přinesl Příbrami a železárnám ve Zbirohu pozoruhodný rozmach a položil základy velkolepého rozvoje uhelného hornictví v Sudetech. Byl ředitelem c. k. Kutebního ředitelství v Čechách, kde ve spolupráci s Josefem Fritschem řídili dolování. Rozdělil oblast Kladenska od Kralup nad Vltavou po Družec na sedm kutebních okruhů, na kterých byl zahájen a prováděn geologický průzkum.[4] Byly založeny doly Michael Layer (1842), Kübeck (1842), Thinnfeld a další. V roce 1855 veškerý dolový majetek c. k. Kutební komise se sídlem v Brandýsku převzala Společnost státní dráhy.[5]
V roce 1843 byl jmenován předsedou Centrálního báňského úřadu ve Vídni. Z této pozice usiloval o rozvoj uhelného hornictví v Banátu, zřízení železnice z Banátu k Dunaji a zřízení železáren v Rešici. Po roce 1848 obdržel místo státního podtajemníka v novém ministerstvu pro zemskou kulturu a hornictví.
Zemřel 7. prosince 1851 v Praze v hostinci U Zlatého anděla, kde byl stižen mrtvicí.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Layer, Michael. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Österreichisches biographisches Lexikon 1815-1950 : Online-Edition.. Wien: Verl. der Österr. Akad. der Wiss Dostupné online. ISBN 3-7001-3213-1, ISBN 978-3-7001-3213-4. OCLC 260064910
- ↑ Layer, Michael. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische, 2003 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SEFERT, Josef. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola O lidech spojených s hornictvím na Kladensku, s. 710.
- ↑ HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola Významné těžební společnosti kladenského revíru, s. 312.
- ↑ Hončík ... c.d., s. 224
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Layer na Wikimedia Commons
