Melice (hrad)
| Melice | |
|---|---|
.jpg) Fragment zdiva | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1339 |
| Zánik | 15. století |
| Stavebník | Jan Volek |
| Poloha | |
| Adresa | Vojenský újezd Březina,  Česko |
| Souřadnice | 49°20′5,64″ s. š., 17°2′8,88″ v. d. |
  Melice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25168/7-3931 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Melice je zřícenina hradu ležící asi 6 km severovýchodně od Vyškova, mezi Pustiměří a Drysicemi. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad se poprvé v listinách objevuje roku 1339, jeho stavitelem byl olomoucký biskup Jan Volek. V tomto roce byl hrad již hotový, jako purkrabí se zde uvádí Beneš z Melic.[2] Hrad byl opatřen kaplí, kterou dostavěl až Janův nástupce biskup Jan Očko z Vlašimi, což potvrdil nález kamenného erbu roku 1898 a při vykopávkách z let 1931–1938 se toto tvrzení jen potvrdilo. Z hradu se stalo reprezentativní sídlo olomouckých biskupů, kteří pokračovali ve vybavování interiérů. Melice spravovali biskupští leníci, k roku 1353 Heilein a Mikuláš z Mejlic, roku 1362 Ješek Šram a Janoš z Mejlic, roku 1373 Ješek a Alšík z Mejlic, roku 1380 Majnuš a Ješek z Mejlic. Biskup Mikuláš Melice zastavil roku 1383 markraběti Joštovi, v roce 1401 držel hrad zástavní věřitel Heralt z Kunštátu. Před rokem 1408 držel Melice v zástavě Znata z Mejlic a roku 1410 dolanský převor Štěpán.[3] Hrad zanikl v dobách husitských válek. V létě roku 1423 přitáhla na Moravu výprava českých husitů, která dobyla několik významných bodů, mezi nimiž byl i biskupský hrad Melice, který se stal jedním z opěrných bodů husitů. V roce 1439 se uvádí hrad jako "rozbořený, srovnaný ze zemí, jako hromada kamení narovnaných na zemi."[2]
Kachlová kamna z Melic[editovat | editovat zdroj]
Nejvzácnějším nálezem z vykopávek jsou unikátní gotické kachle z honosných kamen, které stávaly v komnatě hradního paláce. Tyto kamna si nechal na zakázku zbudovat olomoucký biskup Václav Králík z Buřenic někdy mezi roky 1412–1416. Kachlová kamna měřila i s podstavcem 280 cm a byla sestavena z více než 150 keramických kachlů. Různorodé motivy kamenného soklu znázorňovaly motivy a životní osudy pána hradu. Reliéfně zdobené části znázorňovaly jeho pozemskou pouť po stupíncích společenského žebříčku včetně nástrah mocností pekelných a vítězství nad nimi.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zbytky hradu se nacházejí v blízkosti hranice vojenského újezdu Březina a jsou volně přístupné. Ke zřícenině vede zeleně značená okružní trasa z Pustiměře.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rekonstrukce podoby hradu umístěná ve vyškovském muzeu -
Keramická kachle z honosných Melických kamen ve Vyškovském muzeu -
Val v lesním podrostu -
Zbytky kamenného zdiva -
Detail -
Terénní nerovnosti -
Zbytky zdiva
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 136269 : Hrad Horní Melice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ZHÁNĚL, Jan. Melice I.. Vyškov: Grafia S. 17–20.
- ↑ http://www.humanart.cz/literatura-77767-vyskov-ve-stredoveku.html
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. [s.l.]: Libri, 2007. 768 s.
- ZHÁNĚL, Jan. Melice I. Vyškov: Grafia, 1967. 34 s.
- ZHÁNĚL, Jan. Melice II. Vyškov: Grafia, 1967. 63 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melice na Wikimedia Commons - Melice na stránkách Hrady.cz
- Luxusní hrad Melice srovnali se zemí husité
- MLATEČEK, Karel. Husité vyplenili Vyškov, vypálili také Melice [online]. Vyškov: vyskovsky.denik.cz [cit. 2014-06-06]. Dostupné online.
