Matěj Špic
| Matěj Špic | |
|---|---|
| Povolání | zvonař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Matěj Špic (zemřel po r. 1559) byl český zvonař 1. poloviny 16. století, působící v Praze, Roudnici nad Labem, Litoměřicích a Benešově. Zajímavé je, že vykonával své řemeslo, přestože byl slepý. V nápisech na zvonech i v literatuře se někdy proto označuje jako Matěj Slepý.[1]
Údaje o životě
[editovat | editovat zdroj]Matěj Špic, stejně jako řada jiných zvonařů, pravděpodobně neměl stálou dílnu, ale za svým řemeslem putoval. První zvony s jeho jménem se objevují po r. 1536, odlité v Roudnici a Litoměřicích. Později se pokoušel prosadit v Praze, ale tam měl problémy s konkurencí a po sporu se zvonařem Stanislavem byl v r. 1550 donucen město opustit. Následně působil především v jižnách Čechách v okolí Benešova. Koncem 50. let 16. století umírá.
Vzhledem ke slepotě měl v dílně pomocníky, jejichž jména se někdy rovněž objevují v signaturách na zvonech. Jedním byl jeho bratr Mikuláš Rormeister, jiným jakýsi Jan Klobása.
Charakteristika zvonů
[editovat | editovat zdroj]Zvony mistra Matěje Špice mají pěkné reliéfy a bývají kvalitně odlity.
- Špic užívá výhradně češtinu, zatím není znám jediný zvon s nápisem v latině nebo němčině.
- Užívá přechodný typ humanistické majuskule s charakteristickými znaky jako například zrcadlově převrácené N, e místo E, litery I, L a Z se středním břevnem.
- Často užívá husitské motivy. Z toho důvodu byly jeho zvony v době rekatolizace často přelévány nebo upravovány, zachovalé zvony bývají poměrně vzácné.
- Dvouřádkový nápis kolem čepce.
- Mělké a spíše drobnější reliéfy.
Zvony Matěje Špice
[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Obec (okres) | Objekt | Zdroj |
|---|---|---|---|
| 1536 | Česká Lípa | kostel Narození Panny Marie | Zoubek |
| Nehvizdy (Praha – východ) | kostel sv. Václava | Rybička | |
| Roudnice nad Labem (Litoměřice) | zvonice kostela Narození Panny Marie | Matějka: Soupis IV | |
| 1538 | Hradec Králové | katedrální kostel sv. Ducha | Zap |
| 1540 | Církvice (Ústí nad Labem) | zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie | Luksch, str. 210 |
| Počaply (Litoměřice) | kostel sv. Vojtěcha | Luksch, str. 123[2] | |
| 1541 | Brozánky (Ústí nad Labem) | kostel sv. Václava | [3] |
| Nehvizdy (Praha – východ) | kostel sv. Václava | Rybička | |
| Bohosudov (Teplice) | bazilika Bolestné Panny Marie | signatura na zvonu | |
| Ústí nad Labem | kostel Nanebevzetí Panny Marie | Dějiny města Ústí nad Labem | |
| Roudnice nad Labem (Litoměřice) | zvonice kostela Narození Panny Marie | Matějka: Soupis IV | |
| 1543 | Chvojnov (Pelhřimov) | kostel Nanebevzetí Panny Marie | Soukup: Soupis XVIII |
| 1544 | Ústí nad Labem | kostel Nanebevzetí Panny Marie | signatura na zvonu |
| 1545 | Liblice (Mělník) | kostel sv. Václava | Podlaha: Soupis VI |
| Olbramovice (Benešov) | kostel Všech Svatých | Rybička | |
| Praha | kostel sv. Lazara | Kybalová; Rybička | |
| 1546 | Lobkovice (Mělník) | zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie | Rybička |
| Sadská (Nymburk) | kostel sv. Apolináře | Hellich | |
| 1553 | Bystřice (Benešov) | kostel sv. Šimona a Judy | Vlasák: Město Benešov; Rybička |
| 1554 | Křeč (Pelhřimov) | kostel sv. Jakuba Většího | Soukup: Soupis XVIII[4] |
| Okrouhlice (Benešov) | zvonice kostela sv. Martina (?) | Vlasák: Bývalé panství Jemnišťské | |
| 1555 | Hrádek (Benešov) | kostel sv. Matouše | Vlasák: Město Benešov |
| Kondrac (Benešov) | kostel sv. Bartoloměje | Vlasák: Město Benešov | |
| 1556 | Dolní Jirčany (Praha – západ) | zvonice kostela sv. Václava | Kuča |
| 1559 | Louňovice pod Blaníkem (Benešov) | kostel Nanebevzetí Panny Marie | Vlasák: Město Benešov; Rybička |
| ???[5] | Luštěnice (Mladá Boleslav) | kostel sv. Martina | Winter, str. 351 |
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Např. RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
- ↑ Na zvonu je podepsán i Špicův pomocník Jan Klobása.
- ↑ Podle záznamu k sádrovému odlitku části zvonu, který je uložen v depozitáři Muzea města Ústí nad Labem.
- ↑ Zvon bez signatury, nejisté autorství.
- ↑ Rok výroby není znám.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995.
- HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, s. 1 – 33.
- HELLICH, Jan. Zpráva o soupisu zvonů na Poděbradsku a Nymbursku. IN: Památky archeologické a místopisné 28/ 1916, s. 259-60.
- KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001.
- KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
- LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.
- MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha: [s.n.], 1898.
- RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
- SOUKUP, Josef. Soupis památek historických a uměleckých XVIII Pelhřimovsko. Praha: [s.n.], 1903.
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých - VI Mělnicko. Praha: [s.n.], 1899.
- VLASÁK, Antonín Norbert. Bývalé panství Jemnišťské v kraji Táborském. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 145 – 151.
- VLASÁK, Antonín Norbert. Město Benešov a hrad Konopiště. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 289 – 298.
- WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. S. 351.
- ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 160 – 186.
- ZOUBEK, Fr. J. Lipé (Česká Lípa) - Příspěvky historické a topografické. IN: Památky archeologické a místopisné VI, s. 42 – 51.