Marginalizace

Marginální skupina (z lat. marginalis, od margo - okraj) je obvykle menšinová a více méně zřetelně odlišená skupina obyvatel, která je kromě toho vytlačována "na okraj" společnosti čili marginalizována.

Marginalizace

Skupina žije na okraji společnosti, pokud v ní nevykonává přiměřený vliv, její členové v ní nezastávají významnější postavení a jsou obvykle i sociálně a hospodářsky slabší. Její sídliště bývají doslova na okraji velkých měst. V marginálních skupinách bývá podstatně vyšší míra nezaměstnanosti a chudoby, nižší úroveň vzdělanosti a tudíž i menší možnost společenského uplatnění. Toto postavení se v současných společenských vědách většinou nepokládá za přirozeně dané, nýbrž za výsledek vědomého i nevědomého vytlačení na okraj čili marginalizace. Proto se často hovoří o marginalizovaných skupinách.

V bohatých západních společnostech brání úplné marginalizaci systémy sociálního pojištění a zabezpečení, takže ani marginalizované osoby a skupiny netrpí přímo hladem. V občansky vyspělejších zemích pracují kromě toho různá dobrovolná sdružení, která se o marginalizované lidi starají. I zde však žijí tisíce lidí jako bezdomovci a "marginálové", kteří se živí sbíráním odpadků a podobně.

V tak zvaných zemích třetího světa však marginalizace nakonec vede do milionových slumů a ghet na okraji velkoměst, kde není ani voda a lidé skutečně živoří. Jejich situaci ještě dále zhoršuje vysoká natalita a početné rodiny, které často živí dětská prostituce nebo drobná kriminalita.

Příklady

přistěhovalci
opuštěné „děti ulice“
lidé mentálně postižení, pokud nemají nikoho, kdo by se o ně postaral
propuštění vězňové

Odkazy

Literatura

J. Jandourek, Sociologický slovník. Praha: Portál 2001.

Související články

Externí odkazy