Marcia Haydée

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcia Haydée
Márcia Haydée Salaverry Pereira da Silva
Márcia Haydée Salaverry Pereira da Silva
Narození18. duben 1937
Niterói, Rio de Janeiro (stát)
ZeměBrazílie
VzděláníRoyal Ballet School
Alma materKrálovská baletní škola
PovoláníBalerina, choreografka, primabalerina, ředitelka baletu
Aktivní roky1957 –
ZaměstnavateléStuttgart Ballet, Santiago Ballet
OceněníŘád za zásluhy spolkové země Baden–Würtenberg. Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Prix de Lausanne
ChoťRichard Cragun
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcia Haydée, ve skutečnosti Márcia Haydée Salaverry Pereira da Silva, (narozena 18. dubna 1937 v Niterói, Brazílie) je brazilská tanečnice, choreografka a ředitelka baletu. Je považována za jednu z největších baletek 20. století a je uznávána i pro své herecké umění. Mezi slavné taneční partnery patřili Rudolf Nurejev, Michail Baryšnikov a Richard Cragun.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marcia Haydée vyrostla v Rio de Janeiru jako dcera lékaře. Její mezinárodní kariéra začala debutem v Rio de Janeiru v roce 1953. Po několika letech angažmá v Grand Ballet du Marquis de Cuevas přišla Marcia Haydée v roce 1961 do Stuttgartu. Od generálního ředitele Waltera Ericha Schäfera přijala angažmá ve Stuttgart Ballet, kde se stala primabalerínou pod vedením Johna Cranka.[1][2]

Průlom ke světové slávě přišel v roce 1962 v baletu Romeo a Julie, později vytvořila hlavní role v Crankově baletech Oněgin a Zkrocení zlé ženy, Jejím pravidelným tanečním partnerem byl přes 30 let Richard Cragun. Stuttgartská společnost se stala jednou z předních baletních společností na světě. Po smrti Johna Cranka v roce 1974 převzal vedení souboru Američan Glen Tetley, ale již v roce 1976 byla ředitelkou baletu jmenována Marcia Haydée.

Spolupracovala i s dalšími současnými tanečníky a choreografy, jako je John Neumeier, který jí věnoval svůj balet Dáma s kaméliemi, nebo Maurice Béjart. Jako ředitelka ve Stuttgartu podporovala mladé talenty, například to byl William Forsythe, dnes jeden z nejvýznamnějších choreografů světa, Uwe Scholz nebo Renato Zanella. Vytvořila také své vlastní choreografie: 1987 Spící krasavice a 1989 Giselle. V letech 1994 až 1996 řídila baletní soubory jak ve Stuttgartu tak v Santiagu de Chile. Stuttgartský balet opustila v roce 1996.[3] Od roku 2002 opět režírovala balet Santiaga de Chile v Teatro Municipal, objela se souborem svět a nyní uvádí taneční divadlo. V prosinci 2020 ukončila své ředitelství v Santiagu de Chile, ale zůstává se společností spojena  jako mezinárodní poradce. .

Žila 16 let s Richardem Cragunem, později devět let s tanečníkem Jean-Christophe Blavierem. Od roku 1995 je vdaná za svého učitele jógy Günthera Schöberla.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 dostala řád za zásluhy spolkové země Baden–Würtenberg.[5] V roce 1989 dostala cenu Deutscher Tanzpreis, v roce 2003 Nižinského cenu. V roce 2004 obdržela Orden al Mérito Cultural of Brazil. Německá spolková země Bádensko Württembersko ji v roce 2007 vyznamenala Stauferovou medailí (Die Staufermedaille).[pozn 1] Stuttgart ji učinil čestnou občankou, je čestnou profesorkou na univerzitě ve Stuttgartu a na univerzitě v Mannheimu.[3] V březnu 2009 jí byl udělen německý Řád za zásluhy (Großes Verdienstkreuz mit Stern).[6][3] V roce 2019 obdržela cenu za celoživotní dílo z Prix de Lausanne.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • Die Kameliendame. Hraný film/taneční film, Německo, 1987, 129 minut, režie: John Neumeier, produkce: NDR, Polyphon-Film
  • Golgotha. Hraný film, Německo, Bulharsko, 1994, 125 minut, režie: Michail Pandoursky, produkce: Pandora Film
  • Poem – Ich setzte den Fuß in die Luft und sie trug. Filmové drama, zfilmovaná literatura, Německo, 2000/02, 92 minut, režie: Ralf Schmerberg, produkce: Trigger Happy Productions
  • M. for Marcia. Marcia Haydée - die Tanzlegende des 20. Jahrhunderts. Dokumentation, 2006, 52 minut, film od Jeana Christophe Blaviera, produkce: moving-angel GmbH (DVD).[pozn 2]
  • Marcia Haydée – Das Schönste kommt noch!. Dokumentation, 2007, 45 minut, film od Jeana Christophe Blaviera (dlouholetý taneční partner Marcii Haydeé), produkce: ZDF–Theaterkanal, moving-angel GmbH, První vysílání: 3sat, 15. prosinec 2007

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Marcia Haydée: Mein Leben für den Tanz. DVA, Stuttgart 1996, ISBN 3-421-05027-9
  • Marcia Haydée: John Cranko. S úvodem od Walter Erich Schäfer. Belser, Stuttgart 1973, ISBN 3-7630-9014-2

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Štauferova medaile je mimořádné osobní ocenění předsedy vlády Bádenska-Württemberska za zásluhy o spolkovou zemi Bádensko-Württembersko.
  2. ↑ Stuttgartská filmová společnost moving-angel GmbH produkuje dokumenty, filmy a reportáže. Spektrum produkovaných formátů sahá od hudby, opery a tance až po sociální témata.(http://www.moving-angel.com/)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marcia Haydée na německé Wikipedii a Marcia Haydée na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Stuttgart's Marcia Haydee: Secrets Of A Dramatic Dancer. Los Angeles Times. 7 February 1987. Staženo 1 září 2012
  2. ↑ B.co Interview with Marcia Haydee. web.archive.org [online]. 2013-05-04 [cit. 2022-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-04. 
  3. ↑ a b c Marcia Haydée | Stuttgart Ballet. www.stuttgart-ballet.de [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ 3sat.online. web.archive.org [online]. 2012-03-19 [cit. 2022-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-19. 
  5. ↑ HAYDÉE, Marcia. Liste der Ordensträger 1975–2022 [online]. Verleihung am 26.04.1975 im Neuen Schloss, Stuttgart: [cit. 2022-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-03. 
  6. ↑ Bekanntgabe der Verleihungen des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland vom 1. April 2009 [online]. 2009.04.01. [cit. 2022-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-24. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cornelia Stilling-Andreoli: Marcia Haydée - Divine. Fotografie Gundel Kilian. Henschel-Verlag, Berlín 2005, ISBN 3-89487-504-6
  • Thomas Aders: SeelenTanz. John Cranko und das Wunder des Balletts. Books on Demand, Norderstedt 2020, ISBN 978-3-7504-3165-2
  • Felipe J. Alcoceba a Brigitte Schneider: Dance & dancers Stuttgart Ballet. Edice Braus, Heidelberg 1997 (Výstava Württemberské zemské knihovny u příležitosti festivalu stuttgartského baletu: Pocta Johnu Cranko a projektu "TanzRegion" KulturRegionu Stuttgart 1997 (od 24. září do 23. prosince 1997), ISBN 3-89466-205-0
  • Maurice Béjart a Rainer Woihsyk (vyd.): Marcia Haydée. Belser, Stuttgart, Zürich 1987, ISBN 3-7630-9041-X
  • Hannes Kilian: Stuttgarter Ballett. Auf neuen Wegen. Kunstverlag Weingarten, Weingarten 1981, ISBN 3-921617-45-6
  • Hannes Kilian, Heinz-Ludwig Schneiders, Horst Koegler, John Percival: Marcia Haydee. Porträt einer großen Tänzerin. Thorbecke Verlag, Sigmaringen 1975, ISBN 3-7995-2002-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marcia_Haydée&oldid=23695601“