Mapovník zeměpisný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mapovník zeměpisný

Mapovník zeměpisný

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída:	vřeckovýtrusné (Ascomycetes)
Podtřída:	Lecanoromycetidae
Řád:	misničkotvaré (Lecanorales)
Čeleď:	mapovníkovité (Rhizocarpaceae)
Rod:	mapovník (Rhizocarpon)

Binomické jméno

Rhizocarpon geographicum

Mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), někdy také lišejník zeměpisný, je druh lišejníku z čeledi mapovníkovité, která patří do třídy vřeckovýtrusné. Roste v horských oblastem s nízkým znečištěním ovzduší. Každý lišejník je velmi plochá korovitá stélka žlutozelené barvy, které je ohraničená černým pásem výtrusů. Tyto stélky k sobě přiléhají a vytváří dojem mapy s zelenými a černými částmi.

[editovat] Využití ve výzkumu

Velmi často se tento druh používá v klimatologii k určování stáří některých usazenin, například ledovcových morén. Tento postup se nazývá lichenometrie. Je založen na předpokladu, že největší lišejník na daném místě je nejstarší. Proto podle jeho plochy a ročního přírůstku můžeme spočítat přibližné stáří usazeniny.

Mapovník zeměpisný se dokonce používal při výzkumech ve vesmíru. Stélky mapovníku byly vypuštěny do vesmíru na oběžnou dráhu a po patnácti dnech byly zpět transportovány na Zem. Nejevily žádné známky poškození.^[1] Díky těmto experimentům se ukázalo, že některé organismy mohou na určitou dobu přežít ve vesmíru, což může znít jako argument pro teorii panspermie.