Místní knihovna Stonava
| Místní knihovna Stonava | |
|---|---|
| Municipal Library of Stonava | |
 Pohled na vstup do Základní školy na Dolanech ve Stonavě, kde sídlí Místní knihovna Stonava | |
 | |
| Stát |  Česko |
| Poloha | Stonava č.p. 825, 735 34, Stonava |
| Souřadnice | 49°49′3″ s. š., 18°31′31,21″ v. d. |
| Typ | Univerzální veřejná knihovna |
| Založena | 1919 |
| Knihovní fond | |
| Knihovní fond | 15 621 (rok 2022) |
| Přístupnost pro uživatele | |
| Obsluhovaná populace | 1941 (rok 2022) |
| Registrovaní uživatelé | 300 (rok 2023) |
| Další informace | |
| Ředitel | Danuta Sobociková |
| Webové stránky | stonava.knihovna.info/ |
| Telefon | 596 422 051 |
| Sigla | KAG515 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Místní knihovna Stonava je veřejná knihovna s univerzálním knihovním fondem. Je příspěvkovou organizací obce Stonava, která sídlí v budově Základní školy a Mateřské školy Stonava.[1] Jedná se o obecní knihovnu[2], která nabízí uživatelům přístup ke knihovnímu fondu, přístup k PC a internetu, pořádá kulturní a vzdělávací akce komorního i celoobecního charakteru.[1]
Historie knihovny[editovat | editovat zdroj]
Dobrovolnická knihovna[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1939[editovat | editovat zdroj]
Před vznikem zákona o veřejných knihovnách obecních z 22. července 1919 měly místní spolky knihovničky ve vlastní správě.[3] V této době pak ve Stonavě fungovaly dvě dobrovolnické knihovny, česká a polská[4] a ty se tak jen přizpůsobily liteře zákona.[5] Každá knihovna měla pod svou správou před II. světovou válkou knihovní fond čítající přibližně 800 jednotek.
Polská knihovna sídlila ve škole na Hořanech[3], česká knihovna pak byla umístěná v požární zbrojnici na Dolanech[3] poblíž hostince U Febra.[4]
II. světová válka[editovat | editovat zdroj]
Při okupaci v roce 1939 Němci zkonfiskovali všechny knihy jako surovinu pro výrobu papíru.[4] Z původního fondu se po skončení války podařilo zachránit pouze 100 knih, a to převážně tím, že lidé měli knihy v době likvidace knihovny vypůjčeny. Z podnětů prvních poválečných knihovníků se organizovaly sbírky knih a knihovna tak získala kolem 500 polských a 100 českých knih.[4]
Osvětová beseda[editovat | editovat zdroj]
Po II. světové válce byla otevřena pouze jedna veřejná knihovna, která měla oddělení polských a českých knih.[4] Dne 7. března 1949 vznikla při MNV knihovní rada, které předsedal učitel František Kupka. Osvětovou besedou byla založena Veřejná obecní knihovna.[4] V době založení knihovny bylo v obou odděleních zhruba 1800 knih.[4]
V roce 1953 byla knihovna přestěhována do sídla Osvětové besedy – bývalého sálu hostince přestavěného na knihovnu a čítárnu.[3] Knihovna tehdy obsahovala 1778 polských a 1261 českých knih.[3] Zároveň do knihovního fondu přispěly i stonavské spolky a knihovna tak disponovala fondem okolo 3000 knih.[4] Knihovníkem české pobočky byl učitel Oldřich Petrů a polské učitel ve výslužbě Franciszek Jeżowicz.[3] Knihovna byla otevřena pouze v neděli, a to od 10:00 do 12:00.[4]
V letech 1959 až 1962 fungovala také pobočka knihovny na Novém světě, kterou vedl pan Ručka a čítala 323 knih českých a 90 polských.[3] V roce 1965 se knihovna přestěhovala do bývalého obchodu na Hořanech v sousedství Dělnického domu, a tak se stala nezávislou na Osvětové besedě. Knihovna měla dvě půjčovní místnosti a čítárnu.[4]
Profesionální knihovna[editovat | editovat zdroj]
S osamostatněním Veřejné obecní knihovny v roce 1965, Okresní knihovna Karviná (od roku 1992 Regionální knihovna Karviná) zřídila pro knihovníky profesionální pracovní úvazky.[4] V letech 1981 až 1996 byla knihovna, v rámci centralizace knihoven okresu Karviná, pod správou Okresní knihovny Karviná, metodologicky byla řízená knihovnou Český Těšín.[4] Po decentralizaci knihoven v roce 1996 se stala příspěvkovou organizací obce Stonava pod správou Základní školy a Mateřské školy Stonava. V únoru roku 1991 se knihovna přestěhovala do budovy Základní školy na Dolanech, kde sídlí dodnes.[4]
Zaměstnanci knihovny[editovat | editovat zdroj]
- Oldřich Petrů (1945–?)
- Franciszek Jeżowicz (1945–?)
- Anežka Machalová
- Barbara Suchánková
- František Ručka (1959–1962)
- Janina Piszczková
- Vlasta Recmaniková
- Anna Cyrzyková
- Marcela Kucharczyková
- Marcela Molendová
- Zuzana Macurová
- Marta Orszuliková (1991–2020)
- Danuta Sobociková (2006–)
- Tomáš Michalek (2020–)
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 2020 – K2 – Čestné uznání pro Martu Orszulikovou: "Za rozvoj komunitního života obce propojováním činností knihovny a místních organizací napříč generacemi".[6][7]
- 1968 – Čestné uznání – "Budujeme vzornou lidovou knihovnu".[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Místní knihovna Stonava. stonava.knihovna.info [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online..
- ↑ ADR - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online..
- ↑ a b c d e f g Stonava 1388-1988. Redakce Czesław Michałek, Bohdan Prymus, Tadeusz Chrząszcz, Evžen Hanzel, Viktor Topiarz. 1. vyd. Stonava: MNV ve Stonavě, 1987. Kapitola Kulturní život ve Stonavě. (cs, pl) Publikace k 600. výročí vzniku obce Stonava..
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Stonawa II. Příprava vydání Stanislav Kuba, Tomáš Bařák, Eva Febrová, Ondřej Feber; překlad Piotr Żabiński. 1. vyd. Stonava: Obec Stonava, 2018 (2018 tisk). 175 s. ISBN 978-80-270-3773-5. Kapitola Místní knihovna Stonava, s. 78–82. (cs, pl) Volně navazuje na publikaci Stonava 1388-1988 vydanou v roce [1987], publikaci Stonava vydanou v roce 2000 a publikaci 100 let Hornického sdružení obce Stonava vydanou v roce [2014]..
- ↑ LIŠKA, Radek. PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Knihovny a knihovní zákon 1919 ve Středočeském kraji. ČTENÁŘ: měsičník pro knihovny [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2019 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online..
- ↑ Knihovnickou K2 letos zdolala knihovnice Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy. polar.cz [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace. Knihovny Moravskoslezského kraje: Činnost a výsledky veřejných knihoven v roce 2020 [online]. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace, 2021 [cit. 2023-06-26]. S. 17. Dostupné online.
