Logický rámcový přístup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Logický rámcový přístup (používá se zkratka z anglického názvu – LFA) je metodika projektového řízení, která řeší strategické plánování, přípravu, návrh, realizaci a vyhodnocení projektu.[1]

Vývoj metody[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Základ metody vznikl v roce 1970 ve firmě Fry Consultants a byl vypracován Leonem J. Rosenbergem ve spolupráci s United States Agency for International development. Rosenberg následně založil společnost Practical Concepts Incorporated (PCI), která se zabývala rozvojem LFA a rozšířil její používání do 35 zemí.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Metoda je stále používána a rozvíjena mnoha organizacemi. Například společnost Team Technologies definovala kontrolní sadu otázek pro kontrolu kvality hotového logického rámce. V současnosti musí být každý projekt EU prezentován i pomocí jeho logického rámce.[2]

Logický rámec[editovat | editovat zdroj]

Logický rámec (anglicky Logframe), v české literatuře označovaný též jako logická rámcová matice, nebo matice logických vazeb je forma zápisu (dokument) který sumarizuje výsledky analýzy udělané podle metodiky logického rámcového přístupu (LFA). Jedná se o velmi stručný a přehledný zápis projektového návrhu, jeho logických vazeb a základních parametrů. Projekt je tak popsán v dokumentu v rozsahu obvykle 1 až 2 strany A4.[1][3] Existuje několik variant zápisu, které se liší v některých podrobnostech. Způsob zápisu na následujícím obrázku zahrnuje například i negativní vymezení, které některé prameny neuvádí.

Logframe cz.PNG

Popis matice[editovat | editovat zdroj]

Princip vytváření[editovat | editovat zdroj]

Pro správné vypracování popisu logického rámce je potřeba odpovědět na několik základních otázek. První otázkou je KDO?. Hledáme vlastníka, neboli zadavatele projektu. Musí to být zadavatel definovaný z pohledu tvůrce, který projekt realizuje. Daší kroky a odpovědi musí být formulovány z tohoto pohledu a perspektivy.

Obecný záměr[editovat | editovat zdroj]

Také přínosy projektu, celkový cíl (cíle) projektu, a další. Anglicky overall objective. Jedná se o záměr, často záměr na úrovni programu, nebo přímo strategický cíl organizace, k jehož naplnění projekt přispívá. Projekt může být jen jednou z více nutných podmínek naplnění tohoto záměru. Je vhodné aby bylo vyjádřeno jak má projekt k záměru přispět. Odpovídá se na otázku PROČ.

Bezprostřední cíl[editovat | editovat zdroj]

Také specifický cíl',cíl,účel projektu. Anglicky purpose, specific objectives. Jde o formulaci byznys potřeby zadavatele. Zde se potkává požadavek zadavatele s výstupy projektu, jde o přímý užitek zadavatele z výsledků projektu. Odpovídá se také na otázku PROČ.

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Anglicky results, nebo outputs. Jedná se obvykle o tzv. hmatatelné výsledky, produkty nebo služby dodávané projektem, byť může jít i o nehmotné dodávky. Odpovídá se na otázku CO.

Klíčové aktivity[editovat | editovat zdroj]

Také aktivity, činnosti. Anglicky Activities. Jde o činnosti, které budou projektem prováděny. Odpovídá se na otázku JAK.

Zdroje a časový rámec[editovat | editovat zdroj]

Pole vedle klíčových aktivit definují další dvě základní omezení projektu – zdroje (finanční, lidské, apod.) a základní termíny pro projekt.

Rizika a předpoklady[editovat | editovat zdroj]

Tento sloupec začíná od spodu vnějšími podmínky, které jsou nutné pro projekt a pokračuje dalšími podmínkami a riziky které doplňují vertikální logiku matice od aktivit až k přispění k záměru projektu.

Vertikální logika matice[editovat | editovat zdroj]

Modré šipky (viz obrázek výše) ukazují souvislosti a vertikální logiku v matici a způsob jejího správného čtení.

Příklad:

    • Pokud stavební úřad povolí stavbu na mé zahradě (vnější vstupní podmínky)
  • a budu stavět dům (klíčové aktivity)
    • a ve stavebninách bude dostupný materiál (vnější podmínky)
  • pak dům dostavím (výstupy)
    • a dům bude zkolaudován (vnější podmínky)
  • pak mohu bydlet ve svém domě (bezprostřední cíl)
    • a pokud se nám nerozpadne rodina, a … (vnější podmínky)
  • pak můžeme spokojeně žít (Obecný záměr)

Objektivně měřitelné indikátory[editovat | editovat zdroj]

Též objektivně ověřitelné ukazatele. Jde o druhý sloupec matice v řádcích jedna až tři. Uvádí se konkrétní hodnoty a ukazatele pro měření vzažené k úrovni uvedené v prvním sloupci konkrétního řádku, tedy výstupů, bezprostředního cíle i obecných záměrů. Tedy odpovídáme na otázku Jak a co má být naměřeno z pohledu kvantity, kvality i času.

Zdroje ověření indikátorů[editovat | editovat zdroj]

Doplňují výše uvedené indikátory o informaci odkud budou hodnoty čerpány. Respektive poskytují odpověď na to to jak budou získány informace pro měření, kým, kdy, za jaké období...

Horizontální logika[editovat | editovat zdroj]

Směrem od prvního, další sloupce rozšiřují informace obsažené v předchozím sloupci.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) , ISBN 978-80-247-4275-5
  2. European Integration Office:The logical framenwork approach – a key tool for project cycle management, Republic of Serbia Government European Integration Office, Belgrad 2011, ISBN 978-86-914485-0-9
  3. Web článek 3/2011 Logická rámcová matice (LRM)
  4. Národní ústav odborného vzdělávání.: Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007–2013 – Možnosti čerpání prostředků, Příprava a zpracování projektu Konkrétní rady pro tvorbu a podávání projektu. 1. Vyd., Praha, 2008.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]