Linné (kráter)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kráter Linné
kráter Linné vyfotografovaný z Apolla 15
kráter Linné vyfotografovaný z Apolla 15
Souřadnice na Měsíci
Selenografická šířka 27,7° S
Selenografická délka 11,8° V
Další údaje
Typ kráteru jednoduchý
Průměr kráteru 2,2 km[1]
Hloubka 0,6 km
Colongitudo 348°
Eponym Carl Linné
Topografická mapa kráteru Linné, jednotlivé barvy značí výšku (zaznamenáno sondou Lunar Reconnaissance Orbiter).
Co zjistila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter o kráteru Linné (zdroj: NASA).

Linné je malý a poměrně mladý kráter s pravidelným ostrým okrajem nacházející se v západní části Mare Serenitatis (Moře jasu) na přivrácené straně Měsíce. Má průměr pouze 2,2 km[1] (jiné zdroje uvádějí 2,4 km), je hluboký cca 600 m a jedná se o velmi zajímavý měsíční objekt, jeho okolí je tvořeno světlým vyvrženým materiálem.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kráter Linné objevil v 17. století italský astronom Giovanni Battista Riccioli.[4] V roce 1866 učinil německý selenograf Johann Friedrich Julius Schmidt překvapující zjištění, že Linné mění svůj vzhled. Namísto pravidelného kráteru s jistou hloubkou se mění ve světlou skvrnu. Další pozorovatelé jej také zaznamenali jako skvrnu, jiní viděli uprostřed mělkou prohlubeň a další zase jako kráter, u kterého se nedokázali shodnout na průměru. Vznikl spor, který trval několik desetiletí (v literatuře 2. poloviny 19. století se píše o podivných změnách a mizení tohoto kráteru[3]). Nicméně kráter o této velikosti ležel na samé hranici rozlišovací schopnosti tehdejších dalekohledů umístěných na Zemi (svou roli zde sehrávala např. pozemská atmosféra), proto docházelo k těmto jevům obecně označovaným jako měsíční přechodné jevy (anglicky Transient lunar phenomenon).[3][1]

Dříve se soudilo, že má tvar misky, ale data z americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter ukázala, že má tvar zploštělého obráceného kužele.[1] Okolí kráteru zaplňuje pokrývka vyvrženého materiálu z doby prvotního nárazu meteoritu. Tento materiál má vysoké albedo (je poměrně jasný), při pozorování dalekohledem během strmého slunečního osvětlení se jeví jako světlá skvrna.[3] Dalším kráterem, který je také obklopen světlým materiálem je např. Censorinus.

Okolní měsíční moře je poměrně ploché bez výraznějšího kráteru či zvrásnění. Výjimkou je mořský hřbet táhnoucí se západně od kráteru Linné. Jižně se nachází dvojice mořských hřbetů, kratší Dorsum Owen a delší Dorsum von Cotta. Nejbližším pojmenovaným kráterem je Banting ležící východo-jihovýchodně (o více než 4° selenografické délky dále, dříve nesl název Linné E).[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Pojmenován je podle švédského botanika, lékaře a cestovatele Carla Linné.[5][2]

Satelitní krátery[editovat | editovat zdroj]

V okolí se nachází několik dalších kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy.[5] Kráter Linné E byl posléze přejmenován Mezinárodní astronomickou unií na Banting (v tabulce tedy není uveden).[2]

Linné Sel. šířka Sel. délka Průměr
A 28.9° S 14.4° V 4 km
B 30.5° S 14.2° V 5 km
D 28.7° S 17.1° V 5 km
F 32.3° S 13.9° V 5 km
G 35.9° S 13.3° V 5 km
H 33.7° S 13.8° V 3 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LINNE: SIMPLE LUNAR MARE CRATER GEOMETRY FROM LRO OBSERVATIONS, 42nd Lunar and Planetary Science Conference (2011) (anglicky)
  2. a b c d Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Linné, str. 72, č. mapového listu 23, ISBN 80-85277-10-7
  3. a b c d Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 205, ISBN 80-85277-10-7
  4. THE LINNE' CRATER CONTROVERSEY, The Lunascan Project (anglicky)
  5. a b Crater Linné on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]