Liška Friesova
 Liška Friesova | |
|---|---|
 Liška Friesova (Cantharellus friesii) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | liškotvaré (Cantharellales) |
| Čeleď | liškovité (Cantharellaceae) |
| Rod | liška (Cantharellus) |
| Binomické jméno | |
| Cantharellus friesii Quél. 1872 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liška Friesova (Cantharellus friesii Quél. 1872) je vzácná jedlá stopkovýtrusná houba z čeledi liškovitých (Cantharellaceae), rostoucí převážně v bučinách. Je pojmenována po švédském botanikovi a mykologovi Eliasi Magnusi Friesovi.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Plodnice jsou dosti drobné, o velikosti 2–6 cm, jasně žlutooranžově zbarvené, sestávající z klobouku a třeně, spíše s tenkou dužninou. Vyrůstají ve skupinách, často v menších trsech.
Klobouk, v průměru měřící asi 1–5 cm, bývá nepravidelně okrouhlého tvaru, ve středu je poněkud prohloubený až mírně nálevkovitý. Okraj klobouku bývá tenký, mírně ohnutý dolů, zpravidla vlnitý až zkroucený, zejména u starších plodnic pak cípatě dělený. Svrchní strana klobouku je zbarvena jasně žlutooranžově, s růžovočervenými či oranžovočervenými tóny. Na spodní straně klobouku se nachází hymenofor tvořený tlustými, poměrně řídkými žilnatými lištami, které se místy větví a vzájemně síťovitě propojují. Bývají žlutavé či světle oranžové, bledší než zbytek plodnice. Ze spodní strany klobouku lišty šikmo sbíhají hluboko na třeň.[1][2][3]
Třeň je spíše krátký (2–4 cm), směrem vzhůru se mírně rozšiřuje, často bývá poněkud zprohýbaný. Z klobouku na třeň šikmo sbíhají žilnaté lišty. Třeň je zbarven žlutooranžově.[2]
Dužnina je tenká, pružné, celkem tuhé konzistence a žlutooranžového zbarvení. Její vůně je nenápadná, chuť trochu nakyslá.[2][1]
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Výtrusy jsou elipsoidní, velké 8–11 × 4–5 µm. Výtrusný prach má žlutou barvu.[3][4]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Liška Friesova roste spíše vzácně, a to především v kyselých bučinách.[2][5] S buky, popřípadě i jinými listnatými stromy vstupuje do mykorrhizy.[3] Vyrůstá v červnu až říjnu. Je zařazena do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (M. Beran, J. Holec) jako zranitelný druh (VU).[6]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Jde o jedlou houbu. Vzhledem k vzácnému výskytu a drobnému vzrůstu však nebývá doporučována ke sběru k jídlu.[2][1]
Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]
- Lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) je poněkud podobná barvou a tvarem, není ale tomuto druhu příbuzná. Lištička pomerančová se liší především hustými, tenkými, křehkými a plochými lupeny na spodní straně klobouku namísto žilnatých, řídkých, oblých lišt, které mají lišky. Lištička pomerančová má také bílou, vatovitou, nikoli oranžovou a pružnou dužninu, okrouhlý, na okrajích příliš neroztřepený klobouk a plstnatou pokožku klobouku. Lištička pomerančová se liší i charakterem výskytu – na rozdíl od lišky Friesovy je velice hojná a roste hlavně v jehličnatých lesích. Jde o chuťově nedobrý druh.[2]
- Příbuzná liška obecná (Cantharellus cibarius) má mohutné, tuhé a dužnaté plodnice většího vzrůstu a především žlutého, nikoli oranžovočerveného či lososově červeného zbarvení.[5] Je to jedlý a velmi často sbíraný druh.
- Ani další druhy lišek, jako liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) a liška žlutavá (Cantharellus aurora), nemají oranžově červené zbarvení a liší se i tvarově. Jedná se o jedlé druhy.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Taxon Cantharellus friesii ve Wikidruzích
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d HAGARA. Atlas hub. Martin: Neografia, 1998. ISBN 80-88892-09-0.
- ↑ a b c d e f PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
- ↑ a b c BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
- ↑ BioLib.cz – Cantharellus friesii (Liška Friesova) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2014-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu liška Friesova na Wikimedia Commons - Liška Friesova na Nasehouby.cz
- Liška Frieova na Nahuby.sk
- Liška Friesova na Mykologie.net
- BioLib.cz – Cantharellus friesii (Liška Friesova) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
