Leopold a Rudolf Blaschkovi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: odstranit tagy vzniklé CT, reference, celkový formát a styl
Rudolf (stojící), Caroline a Leopold Blaschkovi v zahradě domu v Hosterwitzu u Drážďan
Skleněné modely mořských sasanek z dílny Blaschkových

Leopold Blaschka (27. května 1822 Český Dub – 3. června 1895 Drážďany) a jeho syn Rudolf Blaschka (17. června 1857 – 1. května 1939) byli drážďanští skláři původem z Českého Dubu, kteří prosluli výrobou skleněných modelů rostlin a živočichů, zejména souboru skleněných modelů rostlin pro Harvardovu univerzitu.

Cesta ke skleněným modelům[editovat | editovat zdroj]

Leopold Blaschke (později si změnil jméno na Blaschka) se narodil v Českém Dubu v rodině pocházející původně z Josefova Dolu (něm. Josefsthal) v Jizerských horách. Historie rodiny však sahá až do 15. století ke sklářům v italských Benátkách.[1]

Leopold projevoval již v dětství umělecké vlohy, vyučil se zlatníkem a sklářem. Poté začal pracovat v rodinném podniku vyrábějícím skleněné ozdoby a skleněné oční protézy. Vyvinul vlastní techniku, kterou nazýval Glasspinnen (doslova předení skla) a která umožňovala výrobu velmi přesných a detailních skleněných modelů podle skutečnosti. Zaměřil se zprvu zejména na oční protézy.[2]

V roce 1853, když mu lékaři kvůli špatnému zdraví doporučili delší plavbu po moři, absolvoval výlet do Spojených států. Vzhledem k svému dlouhodobému zájmu o přírodní vědy se přitom věnoval studiu a kreslení mořských živočichů, zejména bezobratlých.[2]

Rané modely[editovat | editovat zdroj]

Blaschkovy modely medúzy

Ještě během svého působení v Českém Dubu, kolem roku 1857, začal pak zhotovovat první modely květin. Na základě toho mu pak Kamil kníže Rohan zadal zhotovení stovky modelů orchidejí pěstovaných ve sklenících sychrovského zámku. V roce 1863 se rodina přestěhovala do Hosterwitzu u Drážďan (dnes městská čtvrť), aby zajistila synu Rudolfovi (nar. 1857) přístup k lepšímu vzdělání. V témže roce mu drážďanské zoologické muzeum (Staatliches Museum für Tierkunde Dresden) zadalo výrobu dvanácti modelů mořských sasanek. Pracoval na základě kreseb z knih, ale později začal využívat své vlastní kresby jiných druhů mořských živočichů pro další modely[2] a jeho reputace rostla.

Začal prodávat modely mořských bezobratlých muzeím, akváriím, univerzitám a jiným vzdělávacím institucím, které měly zájem o názorné pomůcky zejména u tvorů, které nebylo možné uspokojivě konzervovat.[2][3]Jeho modely značně převyšovaly dosavadní metody, jak takové živočichy prezentovat – kreslení, lisování, fotografii nebo modely z vosku či papírmaše.[2] Blaschka postupně rozšiřoval svůj záběr studiem živočichů Severního a Baltického moře a Středozemního moře[2] a později si dokonce zbudoval v domě akvárium, aby mohl pracovat podle živých předloh.[3]

Spolupráce s Harvardovou univerzitou[editovat | editovat zdroj]

Z harvardské sbírky skleněných modelů rostlin

Kolem roku 1880 začal otci s výrobou pomáhat také Rudolf. Toho roku vyrobili 131 modelů mořských mlžů, medúz a dalších mořských živočichů pro Bostonskou společnost přírodovědeckého muzea (nyní Museum of Science – Přírodovědné muzeum). Ty v Bostonu viděl profesor George Lincoln Goodale, který právě budoval botanické muzeum na Harvardově univerzitě. Roku 1886 Goodale odcestoval do Drážďan a obrátil se na Blaschkovy, aby pro muzeum zhotovili soubor botanických modelů; podle některých zpráv viděl Goodale v místnosti, kde se setkali, několik skleněných orchidejí z minulých let.[4] Leopold původně nejevil o zakázku zájem, protože jeho skleněné modely mořských bezobratlých mu velmi dobře vynášely, nakonec se však uvolil poslat do Států zkušební modely. I když byly značně poškozeny americkými celníky,[5] Goodale jejich úroveň vysoce oceňoval a přesvědčoval své spolupracovníky, že umění Blaschkových stojí za investici. Harvard byl v té době světově významným centrem botanických studií. Jediná dostupná metoda prezentace rostlin přitom spočívala ve vystavení vylisovaných, pečlivě popsaných vzorků. Ideálními učebními pomůckami ovšem nebyly, protože lisování rostliny prezentovalo jen dvourozměrně a značně také degradovalo jejich barvy.[6][7] Goodale byl přesvědčen, že modely ze skla mohou poskytnout pomůcky podstatně věrnější.

Mary Lee Wareová – sponzorka harvardských modelů rostlin

O prostředky na tento nákladný podnik se Goodale obrátil na svou bývalou studentku Mary Lee Wareovou a její matku Elizabeth C. Wareovou, které byly zámožné a již v minulosti velkoryse podporovaly harvardskou katedru botaniky.[8] Roku 1887 se Blaschkovi smluvně zavázali, že výrobě modelů pro Harvard věnují polovinu své pracovní doby.[9] Po zbytek času pokračovali ve výrobě modelů mořských bezobratlých. V Bostonu se podařilo vyjednat, že zásilky mohou být dopravovány přímo na Harvard, kde je pod dohledem celníků opatrně vybalovali pracovníci muzea.[4] Roku 1890 pak Blaschkovi podepsali desetiletou exkluzívní smlouvu s Harvardovou univerzitou na výrobu skleněných rostlin za 8 800 marek ročně.[9] Vyrobili celou plejádu rostlin (celkově 164 taxonomických rodin) a jejich částí (květy, listy, plody, kořeny). Některé modely znázorňovaly také způsob opylování rostliny hmyzem nebo projevy různých chorob.[2]

Výroba modelů[editovat | editovat zdroj]

K výrobě modelů užívali Blaschkovi kombinaci čirého a barevného skla, někdy vyztuženého drátem.[9] Exponáty byly poté často ještě malovány; na to se specializoval výhradně Rudolf.[4] Když měli zachytit rostliny, které v okolí Drážďan nerostly, využívali sbírku exotických rostlin na zámku Pillnitz[9] a v drážďanské botanické zahradě a některé rostliny si také vypěstovali ze semen zaslaných z USA.[9] R. 1892 byl Rudolf vyslán na výlet do Karibské oblasti a do USA ke studiu dalších rostlin a pořizoval si přitom množství kreseb a poznámek.[4]

Druhý výlet do USA Rudolf podnikl r. 1895. Během jeho pobytu za oceánem jeho otec zemřel.[4] Rudolf pokračoval v práci sám.[10] Počátkem dvacátého století zjistil, že není schopen koupit sklo dostatečné kvality, a začal si je proto vyrábět sám.[9]

Ve výrobě modelů pro Harvard pokračoval až do roku 1938, kdy jako osmdesátiletý oznámil odchod na odpočinek.[11] On ani jeho otec nikdy nepřijali učně, a po Rudolfovi tak celou práci ani jejich dovednost a postupy nikdo nepřevzal.[2] Jen pro Harvard zhotovili Leopold a Rudolf asi 4 400 modelů, z nichž 780 ukazovalo jednotlivé druhy ve skutečné velikosti a ostatní různé detaily. Na rozdíl od mořských bezobratlých, které prodávali řadě institucí, byly jejich skleněné rostliny vyráběny výhradně pro Harvard. Dnes jsou tam vystaveny ve [stálé expozici] skleněných květin a jsou velmi populární. Na rozdíl od široce rozvětveného obchodu s modely mořských bezobratlých byly modely květin vyráběny výhradně pro Harvadovu univerzitu a jsou k vidění pouze tam.

V drážďanské městské části Hosterwitz se zachoval dům, ve kterém Blaschkovi působili. Jako výraz ocenění jejich práce platí Harvardova univerzita dodnes údržbu rodinného hrobu na tamním hřbitově.

Renovace harvardských modelů[editovat | editovat zdroj]

Harvardské přírodovědné muzeum provádí od r. 2015 několikaměsíční renovaci modelů, která má skončit koncem léta 2016. Po tuto dobu je k vidění pouze dočasná výstavka 27 nejpopulárnějších modelů spolu s několika položkami z blaschkovského archivu.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold and Rudolf Blaschka na anglické Wikipedii.

  1. ↑ JADAA, Darryle. Leopold and Rudolf Blaschka. A Legacy in Glass. Soda Lime Times. September 2016, s. 17. Dostupné online [PDF, cit. 2017-07-25]. (anglicky)  Archivováno 10. 7. 2017 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b c d e f g h "Förderverein "Naturwissenschaftliche Glaskunst Blaschka-Haus e.
  3. ↑ a b "Leopold + Rudolf Blaschka {. Archivováno 11. 12. 2011 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b c d e "The Fragile Beauty of Harvard's Glass Flowers" Archivováno 11. 4. 2016 na Wayback Machine..
  5. ↑ "The Glass Flowers".
  6. ↑ "The Glass Flowers".
  7. ↑ B. L. Robinson (Autumn 1924).
  8. ↑ Franklin Baldwin Wiley (1897), Flowers That Never Fade, Boston: Bradlee Whidden.
  9. ↑ a b c d e f Patricia A. Emison (2005), Growing With the Grain:Dynamic Families Shaping History from Ancient Times to the Present, Lady Illyria Press, ISBN 9780976557203, p. 184.
  10. ↑ "The Blaschka Flower Models", Popular Science, March 1897, p. 668.
  11. ↑ "Bohemian maker's retirement completes Harvard glass-flower collection", Life magazine, 28 February 1938, p. 24.
  12. ↑ Glass Flowers Renovation Project Frequently Asked Questions (Harvard University Herbaria and Botany Libraries)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leopold_a_Rudolf_Blaschkovi&oldid=22892490“