Létavka červenohřbetá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLétavka červenohřbetá
alternativní popis obrázku chybí
Létavka červenohřbetá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďmantelovití (Mantellidae)
Rodlétavka (Boophis)
Binomické jméno
Boophis rappiodes
(Ahl, 1928)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Létavka červenohřbetá (Boophis rappiodes) je žába náležící do čeledi mantelovití (Mantellidae) a rodu Boophis. Popsal ji Ernst Ahl v roce 1928. Vyskytuje se pouze v ostrovním státě Madagaskar, kde obývá jeho středo− až jihovýchod.[2] K životu preferuje okraje zdejších pralesů s pomalu tekoucími vodními toky. Nejnižší nadmořská výška, ve které žije, činí 300 metrů, nejvyšší 900 metrů.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice této elegantní žáby jsou větší nežli samci, dosahují velikosti mezi 3 až 3,4 cm, zatímco samci měří maximálně 2,5 cm. Obě pohlaví se rozlišují také zbarvením, samice jsou barevnější. Hladká kůže je zbarvena zeleně a přes tělo se táhne žlutý pruh. Zbarvení doplňují rezavé skvrnky. Mezi jednotlivými barevnými varietami však existují geografické rozdíly. Na končetinách se vyvinula blána, prsty jsou vybaveny disky, pomocí kterých je žába schopna šplhat. Létavku červenohřbetou lze zaměnit s jinými druhy, například s mantelovitou druhu Boophis bottae, podobá se však i létavce malachitové (Boophis luteus) a létavce zelenočervené (Boophis viridis).[4][5]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Samci létavek si brání své teritorium kvákáním z vegetace. Létavka červenohřbetá se ozývá dvojitým zakvákáním o frekvenci 2,5 až 3,5 kHz. Tento zvukový projev trvá 65 až 80 ms a v krátkých intervalech je opakován. Samci, kteří lákají samice, pak využívají i rozmanitější vokální repertoár. Rozmnožování probíhá zřejmě ve vodě, jeden pářící se pár byl objeven během listopadu, samice s vejci ještě v březnu. Při rozmnožování se samec drží samice za podpaží a tímto způsobem u nich probíhá amplexus, známá poloha při reprodukci žab. Samičky kladou snůšku o několika stech vajíčkách.[4][5] Vylíhnou se z nich černí, žlutě skvrnití pulci s bočně umístěnýma očima a drobnými ústy. Metamorfóza pulců probíhá v pomalu tekoucích úsecích potoků, kde je voda zastíněna bohatou vegetací.[4][5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí tento druh jako málo dotčený taxon, i tak ale některé hrozby existují. Populace nejspíš klesá v důsledku ztráty přirozeného prostředí v domovině těchto žab. U některých druhů z rodu byla zaznamenána plíseň Batrachochytrium dendrobatidis,[3] která napadá kůži žab, zabraňuje jim tak dýchání a vyvolává smrtelné onemocnění chytridiomykózu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. Boophis rappiodes (Ahl, 1928) [online]. American Museum of Natural History: Amphibian Species of the World 6.0 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b IUCN SSC Amphibian Specialist Group. Boophis rappiodes [online]. Mezinárodní svaz ochrany přírody, rev. březen 2017 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 327. (anglicky) 
  5. a b c VENCES, Miguel; GLAW, Frank. Boophis rappiodes [online]. University of California, Berkeley, CA, USA: AmphibiaWeb, 2000-10-24, rev. 2009-05-05 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]