Kristovo příbuzenstvo z Prunéřova
| Kristovo příbuzenstvo z Prunéřova | |
|---|---|
.jpg) Kristovo příbuzenstvo z Prunéřova (1500–1510), lipový polychromovaný reliéf | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kristovo příbuzenstvo z Prunéřova je lipový reliéf z období 1500–1510. Nachází se ve stálé expozici Oblastního muzea v Chomutově.
Historie díla[editovat | editovat zdroj]
Reliéf nalezl vedoucí německé sekce Státního památkového ústavu dr. Rudolf Hönigschmied před rokem 1920 na půdě fary v Prunéřově. Je pravděpodobné, že pochází ze zaniklého prunéřovského farního kostela sv. Petra a Pavla, který byl v letech 1962–1966 zbořen kvůli těžbě uhlí. Byl získán roku 1945 pro Městské muzeum v Kadani, od roku 1972 je ve sbírce Oblastního muzea v Chomutově (inventární číslo Plk 79).
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Polychromovaný reliéf z lipového dřeva, sestavený podélně ze tří desek spojených svlaky. Celkové rozměry jsou 83 × 90 × 12 centimetrů. Dílo bylo restaurováno roku 1982 Jiřím Tesařem, roku 1998 Janem Živným a v roce 2013 Radomilem Klouzou. Proporce a rozměry reliéfu odpovídají jeho umístění ve středu oltářního retáblu.
V centru výjevu je sedící svatá Anna a Panna Marie s Ježíškem. Přihlížející mužské postavy jsou vlevo tři Annini muži – svatý Jáchym, svatý Kleofáš a Salomas a vpravo svatý Josef. Obvyklé ikonografické uspořádání, které má původ ve středním Porýní v okruhu Nicolause Gerhaerta van Leyden je zde redukováno na vyobrazení Svaté rodiny, Anny a jejích tří mužů, které bylo časté v pozdně středověkém umění. Jako ikonografický typ sloužil zejména dřevořez Albrechta Dürera z roku 1511.[1] Řada jiných vyobrazení Kristova příbuzenstva zahrnuje také další dvě dcery sv. Anny s dětmi.[2]
Řezbář podle Opitze zpracoval osobitým způsobem podněty Veita Stosse z druhého období jeho působení v Norimberku po návratu z Krakova (1496).[3] Podle novější práce je ze srovnání obličejového typu prunéřovské Panny Marie s řezbou Trůnící Panny Marie z oltáře bývalého dominikánského kláštera v Norimberku (Germanisches Nationalmuseum Nürnberg) patrné, že řezbář čerpal ještě ze starší tradice norimberské plastiky z let 1490–1495. Shody lze nalézt i v dynamickém pojetí drapérie a tvaru ohýbaných oblých křivek Mariina pláště a vlajícího roucha svatého Josefa.[4]
Shodný typ obličeje a útlost figur vedl Opitze k připsání díla anonymnímu řezbáři označovanému jako Mistr Panny Marie. Ten byl autorem sochy Panny Marie na oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově.[5] Podle novějšího bádání nelze potvrdit bližší dílenský vztah prunéřovského reliéfu k žádnému z děl zmiňovaných Opitzem v katalogu z roku 1928. Předpokládá se, že vznikl v prvním desetiletí 16. století v některé z kadaňských městských dílen, které přijímaly aktuální stylové podněty norimberského sochařství ze závěru 15. století.[6]
Jiná díla[editovat | editovat zdroj]
- Truchlící Panna Marie z Piety, mariánská kaple v Herzogenaurach (1485-1490)
- Epitaf Konrada Imhoffa a jeho manželky Kateřiny (1495), Fränkische Galerie Kronach
- Trůnící Panna Marie, Růžencový oltář z dominikánského kostela v Norimberku (1490-1495), Germanisches Nationalmuseum, Norimberk[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The Holy Family with St Anne, Joachim, Cleophas, and Salomas [online]. Victoria and Albert Museum [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Gubíková R, 2014, s. 188
- ↑ OPITZ, Josef. Die gotischen Plastik im politischen Bezirk Kaaden. In: Erzgebirgs-Zeitung 1922–1923. [s.l.]: [s.n.] S. 42–43. (německy)
- ↑ Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Příprava vydání Helena Dáňová, Renáta Gubíková. Chomutov: Oblastní muzeum, 2014. 351 s. ISBN 978-80-87898-07-9. S. 88–89, 186–190.
- ↑ OPITZ, Josef. Gotische Malerei und Plastik Nordwestböhmens. Katalog der Ausstellung in Brüx-Komotau. [s.l.]: [s.n.], 1928. S. 18. (německy) Č. kat. 37.
- ↑ Gubíková R, 2014, s. 190
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KLOBUŠICKÝ, Jan. Motiv Svatého příbuzenstva v křesťanské tradici a jeho aplikace ve výtvarném umění se zvláštním zřetelem na Českou republiku. Praha, 2016 [cit. 2018-12-06]. Doktorská disertační práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Royt. Dostupné online.
- GUBÍKOVÁ, Renáta. Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Příprava vydání Jan Klípa, Michaela Ottová. Praha: Národní galerie, 2015. ISBN 978-80-7035-583-1. S. 97.
- Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Příprava vydání Helena Dáňová, Renáta Gubíková. Chomutov: Oblastní muzeum, 2014. 351 s. ISBN 978-80-87898-07-9.
- KLOBUŠICKÝ, Jan. Motiv Svatého příbuzenstva v křesťanské tradici a jeho aplikace ve výtvarném umění se zvláštním zřetelem na Českou republiku. [s.l.]: [s.n.], 2010. 36 s. ISBN 978-80-254-8814-0.
- ŠAMŠULOVÁ, Eva. Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově. Chomutov: Okresni muzeum v Chomutově, 1999.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oblastní muzeum v Chomutově: sbírkové fondy Archivováno 12. 8. 2018 na Wayback Machine.