Koudel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termín koudel označuje „odpadová“ vlákna oddělená při přípravě lnu, konopí, juty a jiných rostlin k předení.

Lněná koudel

Součásti vlákenného materiálu[editovat | editovat zdroj]

Například stonky přádního lnu obsahují v průměru méně než 20 % textilních vláken. Více než polovinu z nich lze zpracovat na přízi (lenku). Menší část, asi 7 % hmotnosti stonku, tvoří koudel[1], která se získává z

  • krátkých lněných vláken (pod 50 cm),
  • pocuchaných vláken normální délky nebo
  • vláken, která vypadávají (spolu s pazdeřím) pod vochlovacím strojem při přípravě lnu k předení.
Konopná koudel

Použití koudele[editovat | editovat zdroj]

V Evropské unii se například v roce 2003 z celkových 30 000 tun koudele použilo: 34 % na celulózu pro papírny, 34 % šlo na vývoz (hlavně do Číny), 23 % na pojené hmoty, 5,5 % na výrobu příze, 1,5 % na izolace a těsnění, 2 % na geotextilie a ostatní výrobky. [2]

Výroba příze koudelky je zčásti nákladnější než u lenky, protože koudel se musí dodatečně rozvolňovat, mykat a česat. Jen vlastní předení je jednodušší, dopřádání se provádí zpravidla (podobně jako u bavlny) za sucha.

Koudelové příze mají nižší pevnost než lněné (cca. 13-15 cN/tex) a 2-3 % tažnosti. Jsou nestejnoměrnější a vypřádají se jen do jemnosti 28 tex (lenka do 17 tex). Často se používají (za mokra hlazené) na provaznické výrobky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=
  2. http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 130-138, 499-530
  • Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 103-165

Související články[editovat | editovat zdroj]